Tolary Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Tolary Karla I. Brunšvicko-Wolfenbüttelského razil vévoda, který vládl v letech 1735–1780. Po přistoupení Brunšviku ke konvenční měně roku 1763 se razily mimo jiné dvoutřetinové a třetinové tolary s vévodovým poprsím, skákajícím koněm, heslem NVNQVAM RETRORSVM a údajem o konvenční stopě na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1713–1780) převzal vévodství po otci roku 1735, sídlo přenesl roku 1753 z Wolfenbüttelu do Brunšviku a od roku 1773 přenechal správu země synovi. V mincovnictví jeho vlády hrál roli Johann Philipp Graumann, který do vévodových služeb vstoupil roku 1741 a razil pro něj zlaté mince zvané Karl d’or; později podle něj dostala jméno pruská mincovní stopa z roku 1750.
Ke konvenční měně – stopě 20 zlatých z kolínské hřivny ryzího stříbra, o které se roku 1753 dohodly Rakousko a Bavorsko – přistoupil Brunšvik roku 1763 spolu se Saskem a Hannoverem. Severoněmecké země přitom dál počítaly v tolarech. Rub to říká výslovně: na dvoutřetinovém tolaru stojí XX EINE FEINE MARCK CONVENT. M., tedy dvacet kusů z hřivny ryzího stříbra podle konvenční mince, takže jeho hodnota odpovídala konvenčnímu zlatému; třetinový tolar nese XL, čtyřicet kusů.
Na líci je vévodovo poprsí s opisem CAROLVS D G DVX BR ET LVN, na rubu skáče kůň, erbovní zvíře Welfů, a kolem běží heslo NVNQVAM RETRORSVM – „nikdy zpět“ – s letopočtem. Hodnota stojí v kroužku mezi písmeny I.D.B. mincmistra Johanna Davida Billera, který vedl brunšvickou mincovnu v letech 1760–1779. Dvoutřetinové tolary tohoto typu nesou letopočty 1764–1779.





