Tolary Karla IV. Španělského
Tolary Karla IV. Španělského jsou stříbrné mince v hodnotě 8 reálů, které se za jeho vlády v letech 1788–1808 razily hlavně v amerických mincovnách Mexiko, Potosí a Lima. Tento „španělský tolar“ s portrétem krále a znakem mezi dvěma sloupy obíhal po celém světě a byl nejrozšířenější obchodní mincí své doby.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Karel IV. Španělský (1748–1819) vládl v letech 1788–1808. Jeho osmireálové mince navazovaly na typ zavedený za jeho otce Karla III.: na líci podobizna panovníka s opisem CAROLUS IIII DEI GRATIA a letopočtem, na rubu korunovaný znak mezi dvěma sloupy s páskou, nominál 8R, značka mincovny a iniciály úředníků. Podle normy z roku 1772 vážila mince asi 27 g při ryzosti kolem 900/1000.
Zpráva o nástupu nového krále i nová razidla putovala do Ameriky dlouho. Mincovny proto v letech 1789–1790 razily pesos se jménem Karla IV., ale s podobiznou jeho zesnulého otce; vlastní portrét Karla IV. se objevil až kolem roku 1791, v jednotlivých mincovnách postupně.
Hlavní mincovny ležely u stříbrných dolů a ve správních centrech španělské Ameriky: Mexiko (značka Mo), Potosí, Lima a menší v Santiagu, Guatemale, Bogotě a Popayánu. Osmireálovka byla přijímána v Evropě, Asii i Severní Americe; v Číně ji obchodníci opatřovali vyraženými značkami jako potvrzení pravosti a ve Spojených státech zůstala zákonným platidlem až do roku 1857.
Mince Karla IV. se staly základem několika nouzových ražeb. Bank of England je v letech 1797 a 1804 opatřovala kontramarkou s hlavou Jiřího III. a od roku 1804 je přerážela na „dolar“ v hodnotě pěti šilinků. V Novém Jižním Walesu z nich roku 1813 vyražením středu vznikly holey dollar a dump.
