Tolary Karla Josefa Batthyányho
Tolary Karla Josefa Batthyányho vznikly ve vídeňské mincovně roku 1764, kdy Marie Terezie povýšila svého polního maršála a vychovatele korunního prince Josefa do stavu říšských knížat. Nový kníže dal v tomtéž roce razit vedle tolaru a půltolaru také dukát, pětidukát a desetidukát.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Karel Josef Batthyány (1697–1772) sloužil v habsburské armádě přes padesát let a v letech 1748–1763 vychovával budoucího císaře Josefa II. Roku 1763 se stal uherským a českým knížetem a v roce 1764, kdy byl Josef zvolen a korunován římským králem, mu Marie Terezie udělila i hodnost říšského knížete. Jeho mince patří k rodovým ražbám – šlechtickým mincím, jejichž ražbu panovník povoloval jen výjimečně a které měly převážně reprezentativní účel.
Tolar a půltolar s letopočtem 1764 razila vídeňská mincovna podle konvenční měny, tolar tedy o hmotnosti 28,06 g a ryzosti 833/1000. Na líci je knížecí poprsí v brnění obrácené vpravo s opisem CAROL S R I PRINC DE BATTHYAN a dalšími tituly, na rubu korunovaný rodový erb na knížecím plášti. Opis rubu zkratkami vyjmenovává knížecí hodnosti – generála polního maršála, majitele pluku, tajného rady a ministra státní konference.
Spolu se stříbrem vznikly zlaté ražby téhož roku. Desetidukát nese na líci stejné poprsí s řádem Zlatého rouna a podpisem rytce I. TODA F., na rubu erb, který drží dva okřídlení koně. Knížecí titul přešel po smrti Karla Josefa roku 1772 na jeho synovce Adama Václava; tolar s letopočtem 1788 už nese jméno Adamova syna Ludvíka.
