Tolary Karla Josefa Batthyányho
Karel Josef Batthyány (1697–1772) byl rakouský polní maršál a první kníže z rodu Batthyányů. Proslul vítězstvím u Pfaffenhofenu roku 1745, kterým vyřadil Bavorsko z války o rakouské dědictví, a patnáct let vychovával budoucího císaře Josefa II. Zemřel roku 1772 ve Vídni ve věku čtyřiasedmdesáti let.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Karel Josef Batthyány (1697–1772) se narodil 28. dubna 1697 v uherském Rechnitzu do významného šlechtického rodu. Do rakouské armády vstoupil v osmnácti letech roku 1715 a zůstal v ní prakticky celý život.
Vojenskou dráhu měl mimořádně pestrou. Bojoval v rakousko-turecké válce roku 1716, ve válce o polské dědictví roku 1734, znovu proti Osmanům v letech 1737 až 1739, v první slezské válce a nakonec ve válce o rakouské dědictví, tedy v konfliktech, které formovaly habsburskou monarchii po celou první polovinu 18. století.
Vrcholu dosáhl roku 1745. Zvítězil v bitvě u Pfaffenhofenu a donutil tím Bavorsko vystoupit z války o rakouské dědictví; mír uzavřený ve Füssenu zbavil Marii Terezii jednoho z nepřátel v době, kdy jich měla víc než dost. Za toto vítězství byl povýšen na polního maršála.
Kariéra pak pokračovala u dvora. Roku 1748 byl jmenován vychovatelem korunního prince Josefa, pozdějšího císaře Josefa II., a později jeho nejvyšším komořím. V této roli setrval do roku 1763, tedy patnáct let – utvářel tak budoucího vládce, který monarchii pronikavě změnil.
Odměna přišla v podobě titulů. Z hraběte se stal knížetem uherským i českým roku 1763 a o rok později knížetem říšským. Byl tak vůbec prvním knížetem z Batthyányů, a jeho jméno tím rod pozvedl mezi nejvyšší evropskou aristokracii.
Zemřel 15. dubna 1772 ve Vídni ve věku čtyřiasedmdesáti let. Pohřben byl v rodové hrobce Batthyányů pod klášterním kostelem v Güssingu, tedy v kraji, odkud rod pocházel.
Jeho životopis dobře ukazuje, jak se v habsburské monarchii stoupalo. Vojenský úspěch otevřel cestu ke dvoru, dvorský úřad k titulům a tituly k trvalému postavení rodu – přičemž rozhodujícím okamžikem bylo jediné vítězství v jediné bitvě, které přišlo ve chvíli, kdy je panovnice nejvíc potřebovala.
