Tolary Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Tolary Karla Viléma Ferdinanda Brunšvicko-Wolfenbüttelského z let 1780–1806 jsou převážně dvoutřetinové tolary v hodnotě 24 mariengrošů. Na líci nesou skákajícího brunšvického koně, na rubu hodnotu XXIIII MARIEN GROSCH. Plný konvenční tolar se za jeho vlády razil jen výjimečně, nejspíš jako zkušební ražba.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1822 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Konvenční tolar Františka Josefa I. z roku 1854 pochází z vídeňské mincovny a náleží do období Rakouského císařství v polovině 19. století. Minci charakterizuje císařský titul v...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený ve Vídni. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Kremnici za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Karel Vilém Ferdinand Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1735–1806) vládl knížectví od 26. března 1780, dokud nebyl 14. října 1806 smrtelně raněn v bitvě u Auerstedtu; zemřel 10. listopadu v Ottensenu u Hamburku. Jeho velké stříbrné mince jsou téměř vždy dvoutřetinové tolary.
Základní drobnou mincí Dolního Saska byl mariengroš, groš s Pannou Marií, poprvé ražený roku 1503 v Goslaru. Tolar platil 36 mariengrošů, mince s hodnotou XXIIII MARIEN GROSCH tedy představovala dvě třetiny tolaru.
Dvoutřetinové tolary Karla Viléma Ferdinanda se razily v Brunšviku a v osmdesátých letech také v harcké mincovně v Zellerfeldu. Na líci je skákající kůň, znak Brunšviku, s vévodovým jménem a titulem, na rubu hodnota. Ražby od roku 1789 nesou opis NACH DEM LEIPZIGER FUS – podle lipské mincovní stopy – a písmena M. C. Na počátku 19. století nahradil lipskou stopu nápis FEINES SILBER.
Ke konvenční měně Brunšvik přistoupil roku 1763, plný konvenční tolar však za Karla Viléma Ferdinanda vznikl jen ojediněle. Tolar z roku 1783 s velkým korunovaným znakem a hodnotou, vážící 28 g, je velmi vzácný a nejspíš šlo o zkušební ražbu.





