Tolary Karla Viléma Ferdinanda Brunšvického
Tolary Karla Viléma Ferdinanda Brunšvického představují velké stříbrné mince ražené za vlády tohoto brunšvického vévody v letech 1780–1806. Karel Vilém Ferdinand proslul jako jeden z nejschopnějších německých vojevůdců své doby a padl v bitvě u Jeny roku 1806. Jeho tolary dokumentují závěrečné období starého říšského pořádku před napoleonským převratem.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Výrazný brunšvicko-wolfenbüttelský tolar Jindřicha Julia z roku 1613 zaujme postavou divého muže s vyvráceným stromem a bohatě členěným erbem na rubu. Reprezentativní raně...
Tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1621 pochází z mincovny Ensisheim. Reprezentativní portrét panovníka a bohatě členěný korunovaný erb připomínají mocenskou symboliku...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Tolary Karla Viléma Ferdinanda Brunšvického patří k numismatickým památkám jednoho z nejvýznamnějších německých vojevůdců přelomu 18. a 19. století. Karel Vilém Ferdinand vládl Brunšvicko-Wolfenbüttelskému vévodství v letech 1780–1806 a proslul především svými vojenskými schopnostmi. Jeho tolary dokumentují období osvícenství i dramatický přechod k napoleonské éře.
Karel Vilém Ferdinand byl synovcem pruského krále Fridricha II. Velikého a jedním z nejuznávanějších vojevůdců své doby. Roku 1787 vedl pruskou intervenci v Nizozemí, která obnovila moc oranžského místodržitele. Roku 1792 velel spojeneckým armádám v první koaliční válce proti revoluční Francii a je autorem proslulého brunšvického manifestu hrozícího Paříži zničením.
Vévodství Brunšvicko-Wolfenbüttelské patřilo k významnějším severoněmeckým státům s dlouhou tradicí mincovnictví. Karel Vilém Ferdinand pokračoval v ražbě tolarů podle říšských standardů a jeho mince vynikaly kvalitou zpracování. Avers zobrazoval vévodský portrét, reverz nesl brunšvický znak s proslulým koněm nebo nominální hodnotu.
Osudným se vévodovi stalo tažení roku 1806. V bitvě u Auerstedtu 14. října 1806 byl Karel Vilém Ferdinand smrtelně raněn a zemřel o několik týdnů později v Ottensenu u Hamburku. Napoleon následně zrušil Brunšvicko-Wolfenbüttelské vévodství a připojil je k nově vytvořenému Vestfálskému království pod vládou svého bratra Jérôma.
Pro sběratele představují tolary Karla Viléma Ferdinanda závěrečnou kapitolu starobylého brunšvického mincovnictví před napoleonskou přestavbou Německa. Ražby dokumentují éru osvícenského absolutismu i její násilný konec v napoleonských válkách. Zvláště ceněny jsou tolary z posledních let vévodovy vlády a exempláře spojené s jeho vojenskou kariérou.
