Tolary Kristiána I.
Kristián I. Saský (1560–1591) byl saským kurfiřtem v letech 1586 až 1591. Nastoupil po svém otci Augustovi a zemřel v pouhých třiceti letech. Přesto po sobě zanechal dva syny, kteří se oba stali kurfiřty, a první soustavné zeměměřické zaměření saského území, jedno z prvních ve střední Evropě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Kristián I. Saský (1560–1591) se narodil 29. října 1560 v Drážďanech a kurfiřtství převzal 11. února 1586 po svém otci Augustovi. Bylo mu pětadvacet let a nikdo tehdy netušil, že mu zbývá jen pět let vlády.
Sasko, které přebíral, patřilo k nejbohatším zemím říše. Stříbro z Krušných hor plnilo jeho pokladnu, drážďanský dvůr rostl a kurfiřtský hlas při volbě císaře dával zemi váhu daleko přesahující její rozlohu. Vládnout tu znamenalo mít vliv na to, kdo bude nosit říšskou korunu.
Nejbližším spolupracovníkem mu byl kancléř Nikolaus Krell, muž, jehož jméno je se jménem Kristiánovým spojeno natrvalo. Do církevních a politických sporů své doby vstupoval kurfiřt s jeho pomocí a tato dvojice určovala směr saské politiky po celou dobu jeho vlády. Šlo o léta, kdy se v luterském Sasku vedly ostré spory o výklad víry a kdy panovníkova osobní volba rozhodovala o osudech celé zemské církve.
Za jeho panování začalo první soustavné zaměřování saského území. Práci zahájil Matthias Oeder a po něm v ní pokračoval Balthasar Zimmermann až do roku 1633; šlo o jeden z prvních velkých kartografických podniků ve střední Evropě.
Rodinné poměry měl uspořádané. Roku 1582 se oženil se Sofií Braniborskou a měli spolu sedm dětí. Dva z jeho synů se později stali kurfiřty jako Kristián II. a Jan Jiří I., takže rod měl navzdory otcově brzké smrti zajištěné pokračování.
Zemřel 25. září 1591 v Drážďanech ve věku pouhých třiceti let. Vzhledem ke krátkosti jeho vlády bývá v dějinách Saska připomínán spíš jako spojnice mezi otcem a syny než jako panovník s vlastním velkým dílem. Jeho starší syn Kristián II. nastoupil jako nezletilý, takže zemi několik let spravovali poručníci, a teprve mladší Jan Jiří I. pak vládl dlouhá desetiletí, která zahrnula i celou třicetiletou válku.
