Tolary Kristiána I. Saského
Tolary Kristiána I. Saského razila v letech 1586–1591 drážďanská mincovna, od roku 1571 jediná mincovna saského kurfiřtství, podle augšpurského říšského mincovního řádu. Nesou polopostavu kurfiřta v brnění s mečem na rameni a velký saský erb; ražbu vedl mincmistr Hans Biener, jehož značka HB je na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Kristián I. Saský (1560–1591) se stal kurfiřtem po smrti otce Augusta roku 1586 a vládl jen pět let. Převzal mincovnictví, které jeho otec soustředil na jediné místo: roku 1556 přenesl hlavní saskou mincovnu z Freibergu do Drážďan, do blízkosti svého sídla, aby mohl lépe hlídat hmotnost a ryzost mincí. Mincovna v Annabergu byla s drážďanskou sloučena roku 1558, v Schneebergu ražba skončila roku 1571 a téhož roku byla zastavena i lipská mincovna.
Sasko přistoupilo 8. dubna 1571 k augšpurskému říšskému mincovnímu řádu z roku 1559 a jeho tolary se od té doby razily podle říšských předpisů. Kristiánovy tolary mají na líci polopostavu kurfiřta v brnění s kurfiřtským mečem opřeným o rameno a letopočtem, kolem opis s titulem saského vévody a arcimaršálka Svaté říše římské, na rubu velký saský erb pod přilbami s opisem pokračujícím kurfiřtským titulem.
Ražbu vedl mincmistr Hans Biener, první mincmistr drážďanské mincovny, který ji řídil od roku 1556 až do své smrti roku 1604; jeho značka HB je na rubu nad erbem. Po Kristiánově smrti v září 1591 vládl za jeho nezletilé syny poručník Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský a drážďanská mincovna razila tolary tří bratří s podobiznami mladých princů, mezi nimi budoucích kurfiřtů Kristiána II. a Jana Jiřího I.
