Tolary Kristiána II. Saského
Tolary Kristiána II. Saského razila drážďanská mincovna za jeho vlády v letech 1591–1611. Kurfiřt je na nich téměř vždy se svými mladšími bratry Janem Jiřím a Augustem, proto se jim říká tolary tří bratrů. Na líci jsou poprsí všech tří, na rubu saský erb s opisem FRATRES ET DVCES SAXONIAE.
Řazení produktů
Výpis produktů
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Saský tolar z roku 1602 připomíná společnou vládu bratrů Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta v albertinské linii Wettinů. Velká stříbrná ražba z období raného novověku zaujme...
Historický saský ½ tolar z roku 1609 z Drážan s portréty Christiana II. a jeho bratří od renomovaného mincmistra Heinricha von Rehnen – výjimečný kus renesanční numismatiky...
Ovládací prvky výpisu
Kristián II. Saský (1583–1611) se stal saským kurfiřtem roku 1591 jako osmiletý. Do roku 1601 za něj vládl poručník, vévoda Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský, a sám pak Sasko řídil jen deset let. Mince se po celou dobu razily jménem všech tří synů zesnulého kurfiřta Kristiána I.
Typický tolar nese na líci tři poprsí – uprostřed Kristiána, po stranách mladší Jana Jiřího a Augusta – s opisem CHRISTIAN IOHAN GEORG ET AVGVSTVS. Rub zdobí saský erb a opis FRATRES ET DVCES SAXONIAE, tedy „bratři a vévodové saští“. Stejný typ měly i půltolary a další díly tolaru.
Ražba probíhala v Drážďanech a podle tolarů lze rozlišit dva mincmistry: do roku 1604 iniciály HB (Hans Biener), poté HvR (Heinrich von Rehnen). Sasko se drželo říšského mincovního řádu z roku 1566, takže tolary tří bratrů odpovídaly plnohodnotnému říšskému tolaru.
Po Kristiánově smrti roku 1611 nastoupil na kurfiřtský stolec jeho bratr Jan Jiří I. Saský a éra tolarů tří bratrů skončila.
