Tolary Leopolda I. Habsburského
Tolary Leopolda I. Habsburského se razily v letech 1657–1705 v řadě mincoven monarchie, mimo jiné ve Vídni, v tyrolském Hallu a v uherské Kremnici. Ustálily typ s portrétem panovníka v dlouhé paruce a korunovaným dvouhlavým orlem, který s malými změnami převzali i jeho synové Josef I. a Karel VI.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie přelomu 17. a 18. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která...
Stříbrný tolar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1671 v gražské mincovně. Pochází z druhé poloviny 17. století a spojuje portrét panovníka s korunovaným složeným erbem a...
Uherský stříbrný půltolar Leopolda I. Habsburského byl vyražen roku 1695 v Kremnici, za války Svaté ligy proti Osmanské říši. Císařův portrét a uherský znak doplňuje korunovaný...
Vídeňský půltolar Leopolda I. Habsburského z roku 1693 představuje výraznou portrétní ražbu z období jeho vlády. Averz nese panovníkovu podobiznu s vavřínovým věncem, reverz...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Ovládací prvky výpisu
Leopold I. Habsburský (1640–1705) převzal habsburské země po otci Ferdinandovi III. v roce 1657 a o rok později byl zvolen císařem. Tolary jeho jména se razily téměř půl století. Portrét na nich prochází proměnou od mladého panovníka po známou podobu v rozměrné paruce s výrazným spodním rtem, typickým rysem habsburského rodu.
Rub nese korunovaného dvouhlavého orla se štítem na hrudi a opis pokračuje tituly arcivévody rakouského, vévody burgundského, markraběte moravského a hraběte tyrolského. Tolary z Kremnice mají na hrudi orla uherský znak a po stranách písmena K-B, která označují mincovnu. Vedle celých tolarů se razily půltolary a čtvrttolary stejného typu.
Speciestolar Leopoldovy doby se držel staré říšské stopy a vážil kolem 29 g. Měnové úpravy té doby, zinnská stopa z roku 1667 a lipská z roku 1690, se týkaly kurantních dvoutřetinových a třetinových tolarů severoněmeckých zemí, nikoli plnohodnotného tolaru. Leopoldova vláda spadá do válek s Osmanskou říší, včetně obležení Vídně roku 1683 a dobytí Budína o tři roky později.





