Tolary Leopolda II.
Tolary Leopolda II. představují stříbrné mince ražené za krátké vlády tohoto osvícenského panovníka v letech 1790–1792. Leopold II. Habsbursko-Lotrinský nastoupil na trůn po smrti svého bratra Josefa II. a během pouhých dvou let se pokusil uklidnit monarchii rozjitřenou josefínskými reformami. Jeho tolary patří k méně častým ražbám habsburského mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1838 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Stříbrný spolkový tolar Ludvíka II. Bavorského z roku 1869, známý jako Madonnentaler, spojuje královskou ražbu s výraznou mariánskou symbolikou Bavorska. Patří k atraktivním...
Stříbrný tolar Fridricha Viléma II. z roku 1796 pochází z období před zásadními otřesy napoleonských válek. Reprezentativní nominál pozdního 18. století odráží kontinuitu pruské...
Stříbrný tolar Pruského království z roku 1857 je známý jako mansfeldský hornický tolar a připomíná dlouhou tradici těžby a hornictví v oblasti Mansfeldu. Emise spojuje měnovou...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1770 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1784 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Uherský tolar z roku 1783 ražený v Kremnici za vlády Josefa II. Habsburského. Oblíbený „mariánský“ typ s nápisem Patrona Hungariae patří k ikonickým stříbrným mincím střední...
Velká stříbrná oběžná mince Pruského království z roku 1841 představuje měnovou a politickou stabilitu německých zemí v polovině 19. století. Dvojtolar patří k typickým vysokým...
Stříbrný tolar Karla Theodora z roku 1783 s ikonickým vyobrazením Madony jako ochránkyně Bavorska – oblíbený sběratelský motiv s náboženským a regionálním významem.
Tolary Leopolda II. patří k numismatickým památkám krátké, avšak významné vlády tohoto osvícenského panovníka. Leopold II. Habsbursko-Lotrinský, mladší syn Marie Terezie a Františka I. Štěpána, vládl habsburské monarchii pouhé dva roky od roku 1790 do své náhlé smrti roku 1792. Před nástupem na císařský trůn působil čtvrtstoletí jako velkovévoda toskánský, kde proslul osvícenskými reformami.
Leopold zdědil monarchii v obtížné situaci. Jeho bratr Josef II. svými radikálními reformami vyvolal odpor v Uhrách, Rakouských Nizozemích i dalších částech říše. Leopold musel ustoupit z řady josefínských opatření, aby zachoval jednotu monarchie. Zároveň čelil hrozbě revoluční Francie, která ohrožovala jeho sestru Marii Antoinettu a celý evropský řád.
Ražba tolarů Leopolda II. probíhala v tradičních habsburských mincovnách – ve Vídni, Praze, Kremnici, Miláně a dalších. Avers zobrazoval císařův portrét s charakteristickými rysy habsbursko-lotrinského rodu, reverz nesl říšského orla nebo znak příslušné korunní země. Krátká vláda omezila množství ražených mincí, což činí Leopoldovy tolary vzácnějšími než ražby jeho předchůdců i nástupců.
Leopold II. zemřel náhle v březnu 1792, pravděpodobně na následky nemoci, ačkoli se objevily i spekulace o otravě. Jeho smrt přišla v kritickém okamžiku, kdy se schylovalo k válce s revoluční Francií. Na trůn nastoupil jeho syn František II., který musel čelit dvacetiletému konfliktu s napoleonskou Francií.
Pro sběratele představují tolary Leopolda II. vzácnou oblast habsburského mincovnictví. Dvouleté panování výrazně omezilo produkci a dochované exempláře jsou méně časté než tolary Marie Terezie či Františka Josefa I. Zvláště ceněny jsou ražby z počátku vlády, mince z méně produktivních mincoven a exempláře v nejvyšším stupni zachovalosti dokumentující krátkou éru osvícenského císaře.
