Tolary Leopolda Jindřicha Šlika
Tolary Leopolda Jindřicha Šlika představují poslední ražbu rodu, který o dvě a půl století dříve v Jáchymově stál u zrodu tolaru. Hrabě Leopold Jindřich Šlik (1729–1770) byl posledním Šlikem, který využil rodového mincovního práva – roku 1767 dal v pražské mincovně razit tolar a dukát.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Šlikové získali mincovní právo roku 1520 a ve své jáchymovské mincovně razili velké stříbrné mince, podle nichž dostal tolar jméno. Ferdinand I. jim právo roku 1528 odňal. K ražbě se rod vrátil se svolením Ferdinanda II. až v 17. století, kdy hrabě Jindřich Šlik razil od roku 1627 v Plané u Mariánských Lázní a jeho syn František Arnošt tam pokračoval do roku 1663.
Poslední etapa šlikovského mincovnictví už vlastní mincovnu neměla. Hrabata dávala razit mince reprezentativního charakteru v pražské vládní mincovně: František Josef Šebestián Šlik tolary s letopočty 1677 a 1716, půltolar 1677, dukát a desetidukát. Leopold Jindřich Šlik navázal roku 1767 jako poslední – jeho tolarem a dukátem rodové mincovnictví Šliků skončilo.
Na Leopoldově tolaru je stejně jako na všech šlikovských mincích místo podobizny vydavatele rodový erb s opisem uvádějícím jeho jméno a hraběcí titul. Druhou stranu tvoří dvouhlavý orel s titulem Marie Terezie, za jejíž vlády mince vznikla, a se značkou E v S pražského mincmistra Pavla Erdmanna von Schwingerschuh, který mincovnu vedl v letech 1755–1784.
