Tolary Leopolda Jindřicha Šlika
Leopold Jindřich Šlik (1729–1770) pocházel z ostrovské větve slavného českého rodu Šliků. Působil jako císařský tajný rada a komoří a roku 1767 využil rodového mincovního práva k ražbě dukátů a stříbrných tolarů. Zemřel roku 1770 v pouhých čtyřiceti letech. Právě Šlikové stáli u zrodu jáchymovského tolaru.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Leopold Jindřich Šlik (1729–1770) se narodil 29. července 1729 jako syn Františka Jindřicha I. Šlika a Marie Eleonory z Trauttmansdorffu. Patřil k ostrovské větvi rodu, jehož jméno je v českých dějinách nerozlučně spjato s penězi.
Právě Šlikové totiž stáli u zrodu tolaru. Ve svém jáchymovském panství začali roku 1520 razit velké stříbrné mince, kterým se podle místa vzniku říkalo jáchymovské tolary, a z jejich názvu vzešlo pojmenování měny užívané o staletí později po celém světě.
Sám Leopold Jindřich prošel obvyklou dráhou vysoké šlechty habsburské monarchie. Zastával úřad císařského tajného rady a dvorního komořího a působil jako viceprezident ministerské bankovní deputace, tedy v orgánu spravujícím státní úvěr a finance.
Rodová výsada se mu hodila jen jednou. Roku 1767 uplatnil mincovní právo, které Šlikové drželi, a nechal razit dukáty a stříbrné tolary. Šlo o připomenutí starobylého privilegia v době, kdy stát mincovnictví už dávno soustřeďoval do vlastních rukou.
Rodinné poměry měl uspořádané. Oženil se s Marií Antonií z Frankenbergu a z jejich dětí se dospělosti dožilo několik potomků, mezi nimi Josef Jindřich Šlik. Jeho vnukem byl František Jindřich II. Šlik, pozdější rakouský generál známý z válek 19. století.
Zemřel 26. června 1770 ve věku pouhých čtyřiceti let. O jeho životě se dochovalo poměrně málo zpráv; v paměti zůstal spíš díky rodu, jehož jméno nese jedna z nejrozšířenějších měnových jednotek dějin.
Šlikovská ražba roku 1767 je zajímavá právě svou opožděností. V době, kdy Marie Terezie sjednocovala měnu celé monarchie a mincovnictví se stávalo výhradní záležitostí státu, si šlechtický rod ještě jednou připomněl výsadu udělenou jeho předkům před dvěma a půl stoletími.
