Tolary Ludvíka II. Bavorského
Tolary Ludvíka II. Bavorského jsou spolkové tolary, které Bavorsko razilo od králova nástupu roku 1864 do zavedení marky roku 1871. Vedle tolaru se znakem a německým opisem vznikl v letech 1865–1871 madonský tolar s Pannou Marií jako patronkou Bavorska a roku 1871 pamětní tolar na mír s Francií.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Ludvík II. Bavorský (1845–1886) nastoupil na trůn v březnu 1864, kdy platila vídeňská mincovní smlouva z roku 1857. Ta zavedla spolkový tolar jako společnou minci států celního spolku: 30 tolarů se razilo z 500 gramů ryzího stříbra, mince měla ryzost 900/1000 a vážila 18,52 g. Bavorsko počítalo v jihoněmeckých zlatých, čtyři tolary se rovnaly sedmi zlatým.
Ludvíkovy tolary razila mnichovská mincovna ve dvou hlavních typech. Tolar z let 1864–1866 nese na líci králův portrét s německým opisem LUDWIG II KOENIG V. BAYERN, na rubu nápis EIN VEREINSTHALER a XXX EIN PFUND FEIN, tedy třicet kusů z libry ryzího stříbra. Madonský tolar ražený v letech 1865–1871 má latinský opis LUDOVICUS II BAVARIAE REX a na rubu Pannu Marii s Ježíškem, korunou a žezlem na oblacích a nápis PATRONA BAVARIAE. Portrét na obou typech signoval medailér Carl Friedrich Voigt.
Madonský motiv navazoval na bavorské madonské tolary 18. století kurfiřtů Maxmiliána III. Josefa a Karla Teodora Falckého. Roku 1871 vydalo Bavorsko pamětní tolar s králem a nápisem DURCH KAMPF UND SIEG ZUM FRIEDEN na frankfurtský mír z 10. května 1871. Téhož roku zavedlo Německé císařství marku; jednoduché spolkové tolary však zůstaly zákonným platidlem až do 1. října 1907.
