Tolary Ludvíka XIV.

Tolary Ludvíka XIV. jsou francouzské stříbrné écu – protějšek německého tolaru – ražené za vlády Krále Slunce v letech 1643–1715. Jeho éru poznamenaly takzvané reformace mincí: staré écu se v mincovnách přerážela novým typem a jejich hodnota v livrách rostla, což státu ve válečných letech přinášelo zisk.

Francie, Ludvík XIV., 1/2 écu aux insignes, Rouen 1702Ludvík XIV. nastoupil na francouzský trůn roku 1643 jako dítě a vládl až do smrti roku 1715. Velkou stříbrnou minci zdědil po otci: écu, zprvu zvané louis d’argent, zavedl Ludvík XIII. roku 1641 s hodnotou tří livrů tournois a s 24,93 g ryzího stříbra, aby Francie konečně měla minci, která obstojí vedle tolarů. Spolu s ním se razily i díly – půl a čtvrt écu.

Za Ludvíka XIV. se z écu stal nástroj financování válek. Od roku 1690 stát čtyřikrát nařídil takzvanou reformaci: lidé museli staré mince odevzdat v mincovnách, kde se na ně přímo přerazil nový typ. Hmotnost a ryzost zůstaly stejné, hodnota v livrách však vzrostla – šlo o skryté znehodnocení měny, z něhož plynul ražebný zisk. Reformace proběhly v letech 1690–1693, 1693–1700, 1701–1703 a 1704–1705 a každou označuje vlastní drobná značka.

Typy se proto střídaly rychle. Reformace z let 1701–1703 přinesla écu aux insignes s korunovaným štítem se třemi liliemi před zkříženými královskými insigniemi a opisem SIT NOMEN DOMINI BENEDICTUM. Razilo se ve velkém množství převážně na starších écu, takže pod novým obrazem bývají vidět stopy původního typu; roku 1704 je vystřídalo écu s křížem z osmi písmen L.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet