Tolary Ludvíka XV.
Tolary Ludvíka XV. jsou francouzské stříbrné écu po šesti livrách, které se v německých zemích počítaly mezi tolary. Od roku 1726 vážily asi 29,5 g stříbra o ryzosti 11/12 a v jihozápadním Německu a ve Švýcarsku obíhaly ve velkém pod jménem Laubtaler, tedy listový tolar podle ratolestí na rubu.
Ludvík XV. (1710–1774) vládl Francii od roku 1715. Hlavní velkou stříbrnou mincí jeho království byl écu, který ve střední Evropě velikostí i obsahem stříbra odpovídal tolarům a tak se mu také říkalo. Rozhodující pro jeho rozšíření byla stabilizace francouzské měny v roce 1726, po letech častých změn kurzu a po krachu papírového systému Johna Lawa.
Écu tehdy dostal hodnotu 6 livrů, hmotnost asi 29,49 g a ryzost 11/12, tedy přibližně 27 g ryzího stříbra, a tento standard vydržel až do revoluce. Spolehlivá a početná mince se proto šířila daleko za hranice Francie a v německých zemích se z ní stal jeden z nejběžnějších velkých stříbrných platidel 18. století.
Jméno Laubtaler – listový či vavřínový tolar – dostal podle ratolestí, které na rubu obklopují korunovaný štít se třemi liliemi. Nejvíce obíhal v jihozápadním Německu a ve Švýcarsku, kde jej některé úřady, například bernské, opatřovaly vlastní kontramarkou. Jeho převaha ochabla až po zavedení konvenčního tolaru kolem roku 1765 a od 90. let 18. století ho v jižním Německu vytlačovaly korunové tolary.
Na líci nese mince královo poprsí s opisem LVD XV D G FR ET NAV REX (Ludvík XV., z Boží milosti král Francie a Navarry), na rubu letopočet a heslo SIT NOMEN DOMINI BENEDICTUM. Písmeno pod štítem označuje mincovnu – A Paříž, D Lyon, L Bayonne, Z Grenoble a řada dalších.





