Tolary Marie Terezie
Tolary Marie Terezie z let 1740–1780 zahrnují starší tolary podle předkonvenčních řádů, konvenční tolary od roku 1753, kremnické tolary s Madonou i křížové tolary z Rakouského Nizozemí. Nejslavnější je levantský tolar s letopočtem 1780, který se s tímto letopočtem jako obchodní mince razí dodnes.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný půlkrontaler z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý...
Stříbrný tzv. „křížový“ tolar Marie Terezie z roku 1765, ražený v Bruselu. Unikátní mince s atributy kříže a dvouhlavého orla, váha cca 29,46 g o ryzosti ~0,873...
Ovládací prvky výpisu
Marie Terezie (1717–1780) vládla habsburským zemím v letech 1740–1780. Za její vlády prošel tolar největší změnou 18. století: konvenční měna, připravená instrukcí z roku 1750 a potvrzená konvencí s Bavorskem roku 1753, stanovila deset tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy tolar 28,06 g ryzosti 833/1000. Tolary ze 40. let se ještě razily podle staršího standardu.
Podoba tolaru se lišila podle země. Rakouské a české ražby nesou portrét a orla se štíty, kremnické na rubu Madonu s opisem PATRONA HUNGARIAE, günzburské z let 1765–1767 burgavský znak a nápis AD NORMAM CONVENTIONIS. V Rakouském Nizozemí se od roku 1755 razil v Bruselu křížový tolar s burgundským křížem. Pražská mincovna razila roku 1758 a 1759 výtěžkové tolary z jáchymovského stříbra. Po smrti manžela roku 1765 nese portrét vdovský závoj.
Nejslavnějším se stal levantský tolar s opisem M. THERESIA D.G.R.IMP.HU.BO.REG. a heslem IUSTITIA ET CLEMENTIA na hraně. Už v letech 1763–1766 se do Osmanské říše vyvezlo přes čtyři miliony kusů a po smrti panovnice se tolar razil dál se zmrazeným letopočtem 1780. Název „Levantiner Thaler“ se v úředních dekretech objevuje od roku 1799 a do roku 1872 vzniklo přes 60 milionů posmrtných kusů.
V Rakousku byl tolar zákonným platidlem do roku 1858 a od roku 1857 se nepřetržitě razí jako obchodní mince pro export. Rok ražby proto letopočet neurčuje: kusy s iniciálami I.C.–F.A. vznikly starými vídeňskými razidly, užívanými do roku 1823, kdežto značka S.F. pod portrétem pochází z razidel günzburské mincovny a odpovídá typu dnešních novoražeb.
