Tolary Maxmiliána II. Habsburského
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) byl římským císařem, českým a uherským králem, který se v době nejostřejších náboženských sporů pokusil o smír mezi katolíky a protestanty. Českým králem byl od roku 1562, císařem od roku 1564 až do své smrti. Pohřben je v katedrále svatého Víta v Praze.
Řazení produktů
Výpis produktů
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Stříbrný tolar Leopolda V. Tyrolského z roku 1632 zaujme reprezentativním portrétem panovníka ve zbroji a bohatě členěným erbem na rubu. Rozměrná ražba z mincovny Ensisheim je...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Maxmiliána III. Tyrolského z roku 1618, ražený v proslulé mincovně Hall, představuje jednu z posledních ražeb tohoto panovníka. Vyniká precizním portrétem...
Stříbrný říšský tolar z roku 1695, ražený ve Vídni za vlády císaře Leopolda I. Habsburského. Monumentální barokní ražba s charakteristickým portrétem panovníka v brnění a bohatě...
Stříbrná křížový tolar z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Miláně představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) se narodil ve Vídni jako nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Po matce byl vnukem českého a uherského krále Vladislava Jagellonského, což jeho rodu pomohlo spojit středoevropské koruny do jednoho soustátí.
Českým králem se stal roku 1562, o rok později přijal koruny uherskou a chorvatskou a roku 1564 po otcově smrti nastoupil jako císař Svaté říše římské. Přebíral říši rozdělenou reformací, v níž se z náboženské otázky stávala otázka politická.
Jeho odpovědí byla politika náboženské neutrality. Ačkoli zůstal katolíkem, protestantské šlechtě přiznal svobodu vyznání a odmítl v dědičných zemích vyhlásit závěry tridentského koncilu, které měly katolickou stranu sjednotit a utužit. Ve své době to byl postoj málo obvyklý a obě strany jej považovaly za vlažný.
Smír měl své meze. Luteránským správcům biskupství odmítl udělit říšská léna, takže jejich postavení zůstalo nejisté, a od katolické strany si vysloužil podezření z tichého příklonu k protestantům. Kompromis, který nikoho neuspokojil, přesto na dvě desetiletí odsunul otevřený střet.
Zemřel 12. října 1576 v Řezně, kde právě zasedal říšský sněm. Podle dobových zpráv na smrtelném loži odmítl přijmout poslední svátosti církve – gesto, o němž se v Evropě dlouho mluvilo. Pohřben byl v katedrále svatého Víta v Praze.
Vlády se ujal jeho nejstarší syn Rudolf II., který přenesl císařské sídlo do Prahy. Otcovu snahu o rovnováhu mezi vyznáními zprvu udržel, prostor pro ni se však v následujících desetiletích rychle uzavíral. Maxmiliánova vláda tak zůstala krátkým obdobím, kdy se ve střední Evropě zdálo možné, že se dvě vyznání dohodnou na společném soužití. Následující generace už takovou naději nesdílela.
