Tolary Maxmiliána III. Josefa
Tolary Maxmiliána III. Josefa razilo Bavorsko v letech 1745–1777 v Mnichově a v hornofalckém Ambergu. Od mincovní konvence s Rakouskem z roku 1753 se razily podle konvenční stopy, deset kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra. Zhruba od roku 1759 nesou na rubu Madonu s opisem PATRONA BAVARIAE.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný tolar z roku 1771 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Ovládací prvky výpisu
Maxmilián III. Josef (1727–1777), poslední bavorský kurfiřt ze starší bavorské linie Wittelsbachů, nastoupil v roce 1745. Pro jeho tolary je klíčová mincovní konvence s Rakouskem z 21. září 1753, která zavedla konvenční stopu: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo deset tolarů po dvou zlatých. Konvenční tolar vážil asi 28 g při ryzosti 833 tisícin.
Bavorsko však konvenci po roce vypovědělo. Jih a západ Říše zaplavovala lehčí drobná mince, a tak se od roku 1755 konvenční zlatý v Bavorsku počítal za 1 zlatý 12 krejcarů – vznikla takzvaná 24zlatková stopa, kterou pak převzala většina jihoněmeckých území. Tolar si přitom zachoval konvenční váhu i ryzost, jen se v účetní měně počítal výš.
Na líci tolarů je poprsí kurfiřta v paruce s opisem D G MAX IOS U B D S R I A & EL L L – z Boží milosti Maxmilián Josef, vévoda obojího Bavorska, arcistolník Svaté říše římské, kurfiřt a lankrabě leuchtenberský. Starší ražby mají na rubu bavorský erb držený dvěma lvy. Zhruba od roku 1759 převládl typ s Madonou s Ježíškem v paprscích a opisem PATRONA BAVARIAE, tedy Patronka Bavorska. Madona se na bavorských mincích objevovala už dříve a zůstala na nich až do 19. století.
Tolary razily dvě mincovny: hlavní v Mnichově a mincovna v Ambergu v Horní Falci, jejíž ražby nesou pod poprsím písmeno A. Smrtí bezdětného kurfiřta v prosinci 1777 jeho linie vymřela a Bavorsko připadlo falckým Wittelsbachům.





