Tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského
Tolary Rudolfa Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelského vznikaly za jeho vlády v letech 1666–1704 v harcké mincovně Zellerfeld. Na rubu běžných ražeb stojí divoký muž se stromem, symbol Harcu. Vévoda dal razit i vícenásobné tolary, mezi nimi pětinásobný kus z roku 1679 s vedutami Brunšviku a Wolfenbüttelu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrná mince ¼ Kronenthaler z roku 1797, ražená v Kremnici pod panováním Františka II. Detailní heraldický motiv a zachovalost z ní činí atraktivní kus pro sběratele...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Rudolf August Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1627–1704) převzal vládu roku 1666 po otci Augustovi Mladším. Roku 1667 jmenoval mladšího bratra Antonína Ulricha místodržícím a roku 1685 rovnoprávným spoluvladařem. Jeho tolary razila mincovna Zellerfeld v pohoří Harc; od roku 1676 tam pracoval mincmistr Rudolf Bornemann, jehož iniciály R B na mincích stojí po stranách erbu.
Obrazem, který ražby wolfenbüttelských vévodů provází, je divoký muž s vyvráceným stromem. Původně držel erb na harckých tolarech brunšvických vévodů v 16. století, později přešel samostatně na rub jako znamení Harcu. Nese ho i třetina tolaru, dvanáct mariengrošů, z roku 1669; mariengroš platil jednu šestatřicetinu tolaru. Jeho ražby provází opis REMIGIO ALTISSIMI, „řízením Nejvyššího“.
Výjimečnou skupinu tvoří vícenásobné tolary, označené vyraženou číslicí hodnoty. Pětinásobný tolar z roku 1679 nese na líci vévodovo poprsí s parukou a na rubu nad sebou veduty Brunšviku a Wolfenbüttelu pod lodí a zářícím Božím jménem. Brunšvik si Rudolf August s Antonínem Ulrichem podrobil roku 1671. Dvojnásobný tolar z roku 1686 ukazuje vévodu na koni.
