Tolary Rudolfa II. Habsburského
Tolary Rudolfa II. Habsburského vznikaly v letech 1576–1612, tedy po celou dobu jeho císařské vlády, v mincovnách českých zemí, Uher i Tyrolska. V Čechách je razila Kutná Hora, Jáchymov, Praha a České Budějovice, v Uhrách Kremnice, v Alpách Hall. K jeho době patří i násobky tolaru, ražené jako reprezentační kusy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tolar Rudolfa II. Habsburského z roku 1607 pochází z mincovny Hall. Averzu dominuje panovníkův portrét s vavřínovým věncem a bohatě zdobenou zbrojí, zatímco reverz nese rozsáhlý...
Stříbrný tolar Rudolfa II. byl vyražen roku 1609 v Kutné Hoře, jednom z hlavních mincovních center Českého království. Pochází ze závěrečného období panovníkovy vlády, kdy byla...
Stříbrný půltolar uherského krále a římského císaře Rudolfa II. Habsburského byl vyražen roku 1593 v Kremnici jako součást tolarového peněžního systému. Portrét panovníka...
Stříbrný tolar Rudolfa II. byl vyražen roku 1609 v Kutné Hoře, jednom z hlavních mincovních center Českého království. Pochází ze závěrečného období panovníkovy vlády, kdy byla...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z vídeňské mincovny spojuje výrazný panovnický portrét s korunovaným dvouhlavým orlem. Ražba z roku 1601 představuje působivý doklad habsburského...
Ovládací prvky výpisu
Rudolf II. Habsburský (1552–1612) vládl jako římský císař v letech 1576–1612 a z Prahy učinil sídlo císařského dvora. Tolar byl za jeho vlády hlavní velkou stříbrnou mincí monarchie a razil se po celou dobu vlády v několika zemích současně. Líc obvykle nese poprsí císaře s okružím a jeho titul římského císaře, uherského a českého krále, rub dvouhlavou orlici a arcivévodské tituly.
V Čechách razily tolary Kutná Hora, Jáchymov, Praha a České Budějovice. Každá mincovna pracovala pod vlastním mincmistrem a jeho značka dnes pomáhá určit místo i dobu ražby. V Praze vedl mincovnu v letech 1600–1609 Jan Lasanz z Friedensecku, v Kutné Hoře působili mimo jiné Jan Špís a David Enderle, v Českých Budějovicích Kryštof Schönfeld. Jáchymov vydal roku 1590 známý dvoutolar „tří císařů“.
Za Rudolfa II. se v českých mincovnách razily i násobky tolaru – dvoutolary a třítolary, takzvané tlusté tolary. Šlo o reprezentační ražby, nikoli o běžné oběživo. Kutnohorský třítolar z roku 1603 váží přes 86 gramů a tolarovými razidly téhož roku vznikl v Kutné Hoře i zlatý desetidukát. Z Českých Budějovic je znám dvoutolar 1582 a tolarová klipa 1583, tedy tolar ražený na hranatém střížku.
Mimo české země razila Rudolfovy tolary uherská Kremnice, jejíž ražby nesou po stranách orlice písmena K–B, a tyrolský Hall, odkud pochází i masivní třítolar. Tolary ze všech těchto mincoven obíhaly společně, protože se razily podle stejné tolarové soustavy habsburské monarchie.





