Tolary Štěpána Šlika
Tolary Štěpána Šlika jsou první jáchymovské tolary, ražené od let 1519–1520 jménem Štěpána a jeho bratrů, hrabat z Bassana, se souhlasem českého zemského sněmu. Na jedné straně nesou svatého Jáchyma se šlikovským erbem, na druhé českého lva a jméno krále Ludvíka Jagellonského. Štěpán padl roku 1526 u Moháče.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Štěpán Šlik (1487–1526), nejstarší z bratrů Šliků, převzal roku 1516 správu ostrovského panství, na jehož půdě vyrostlo hornické město Jáchymov. Vytěžené stříbro Šlikové zprvu prodávali do Norimberka; ražba ve vlastní mincovně slibovala vyšší zisk. Zemský sněm ji povolil 9. ledna 1520, podle části badatelů se ale razilo už koncem roku 1519.
Vzorem byl saský zlatníkový groš ražený podle lipského mincovního řádu z roku 1500 a jáchymovský tolar převzal jeho hmotnost kolem 29 g i vysokou ryzost. Na straně se svatým Jáchymem, patronem města, stojí u světcových nohou šlikovský erb a zkrácený latinský opis jmenuje Štěpána a bratry, hrabata z Bassana. Druhou stranu zaujímá český dvouocasý lev a opis LVDOVICVS PRIM D GRACIA REX BO – mincovna patřila Šlikům, mince ale nesly jméno českého krále.
Nejstarší tolary jsou bez letopočtu. Ten se objevuje až v polovině dvacátých let, například 1525 po stranách postavy světce, u níž místo jména stojí iniciály S I.
Štěpán padl 29. srpna 1526 v bitvě u Moháče, kde zahynul i král Ludvík. Jeho nástupce Ferdinand I. Habsburský šlikovskou ražbu na jaře 1528 zastavil a mincovnu postupně převzal. Jméno tolar, odvozené od Jáchymova (Joachimsthal), však žilo dál a dalo název i dolaru.
