Tolary z Ambergu
Tolary z Ambergu pocházejí z mincovny v hornofalckém Ambergu, která v 18. století razila pro bavorské kurfiřty. Nejznámější jsou konvenční tolary kurfiřta Maxmiliána III. Josefa z 60. a 70. let 18. století s písmenem A pod poprsím a s Pannou Marií a opisem PATRONA BAVARIAE na rubu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar z roku 1775 ražený v Ambergu za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Ovládací prvky výpisu
Amberg byl hlavním městem Horní Falce a mince se v něm razily už ve středověku – na feniku falckého kurfiřta Ludvíka IV. Falckého z roku 1442 stojí zkratka místa „am“. V době kiprové mince na počátku 20. let 17. století mincovna několikrát změnila nájemce a ražby z roku 1622 už nesou znak bavorského vévody Maxmiliána I. Bavorského.
Ambergské tolary, které se dochovaly nejčastěji, patří do doby kurfiřta Maxmiliána III. Josefa (vládl 1745–1777). Jde o konvenční tolary: líc nese kurfiřtovo poprsí s titulaturou a pod ním písmeno A, které na kurfiřtských bavorských mincích označuje právě Amberg. Na rubu je Panna Marie s dítětem jako patronka Bavorska a opis PATRONA BAVARIAE. Aukční katalogy je dokládají z řady ročníků 60. i 70. let 18. století.
Bavorsko k mincovní konvenci s Rakouskem z roku 1753 přistoupilo, ale po roce ji vypovědělo. Od roku 1755 počítalo konvenční zlatý za 1 zlatý 12 krejcarů, takže vznikla takzvaná 24zlatková stopa, kterou postupně převzala většina jižního a západního Německa. Hlavní mincí v ní zůstal tolar.





