Tolary z Augsburgu
Tolary z Augsburgu razilo svobodné říšské město Augsburg. Zpravidla nesou poprsí a titul vládnoucího císaře a latinský název města AUGUSTA VINDELICORUM, jeho pohled nebo městský znak – šišku. Řada sahá od třicetileté války přes ražby Ferdinanda III. Habsburského až po konvenční tolary 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Ovládací prvky výpisu
Augsburg jako svobodné říšské město razil tolary, na nichž se potkává říšská a městská autorita: líc nese poprsí a titul vládnoucího císaře, rub latinský název města AUGUSTA VINDELICORUM a jeho znak – šišku. Na tolaru z roku 1625 je svatý Oldřich za šiškou a na druhé straně říšský orel s titulem Ferdinanda II. Štýrského, tolary Ferdinanda III. Habsburského z let 1641 a 1642 ukazují opevněné město se šiškou uprostřed.
Za třicetileté války obsadili Augsburg roku 1632 Švédové a v městské mincovně vznikly i tolary švédského krále Gustava II. Adolfa se švédským štítem, pod nímž je augsburská šiška. Mincovna pracovala i pro jiné ražebníky: v Augsburgu se razily tolary Švábského kraje (1694), kemptenského opatství (1694) nebo výtěžní tolary knížat z Fürstenbergu (1729).
V 18. století pokračovaly městské tolary s portréty Karla VII. Bavorského (1744) i Františka I. Štěpána Lotrinského (1745). Švábský kraj přistoupil roku 1756 ke konvenční měně a augsburské tolary pak nesly opis AD NORMAM CONVENTIONIS a údaj X EINE FEINE MARK – deset kusů z hřivny ryzího stříbra; takový je i tolar Františka I. Štěpána z roku 1765 se šiškou ve věnci. Samostatnost ztratil Augsburg po zániku Svaté říše římské roku 1806.
