Tolary z Eislebenu
Tolary z Eislebenu razila mansfeldská hrabata ve svém sídelním městě Eislebenu od roku 1521, kdy zde vznikl první mansfeldský tolar. Typický je obraz svatého Jiří na koni, jak zabíjí draka, a rodový erb na druhé straně; tolary často vydávalo společně několik hrabat z různých linií rodu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rytířský tolar z roku 1540 z Eislebenu představuje silné rody Mansfeldu v době reformace – s erbem a jezdeckým motivem symbolizujícím šlechtickou moc a tradici.
Ovládací prvky výpisu
Hrabata z Mansfeldu měla hlavní sídlo v Eislebenu, bohatství jim přinášelo hornictví a hutnictví a držela i mincovní právo. Roku 1501 se rod rozdělil na tři linie – přední, střední a zadní (Vorderort, Mittelort a Hinterort). Ražbu mincí však hrabata často vedla společně: první mansfeldský tolar z roku 1521, ražený v Eislebenu, vydalo pět synů hrabat Albrechta V. a Arnošta I. z Mansfeldu.
Tento tolar ustálil obraz, který se na mansfeldských ražbách držel po celé 16. a ještě v 17. století: na jedné straně čtvrcený rodový erb s korunovanou přilbou, na druhé svatý Jiří na koni, který mečem zabíjí draka. Mansfeldské ražby patří k takzvaným svatojiřským tolarům, které lidé nosili i jako amulety pro ochranu v boji, na cestách a při plavbě.
Tolar s letopočtem 1540 je opět společnou ražbou – nese jména hrabat Gebharda VII., Albrechta VII., Filipa II. a Jana Jiřího I. z Mansfeldu a v katalozích je veden s ročníky 1540 až 1545. Na eislebenských tolarech 30. let 16. století je značkou mincovny půlměsíc s hvězdou; stejné znamení stojí i na začátku opisu tohoto tolaru.
