Tolary z Grazu
Tolary z Grazu razila štýrská mincovna od 70. let 16. století – nejprve pro arcivévodu Karla II. Štýrského, potom pro Ferdinanda II. Štýrského jako arcivévodu i císaře. Ražba pokračovala za Leopolda I. a Františka I. Štěpána Lotrinského až do roku 1772, kdy vídeňská centralizace grazskou mincovnu zrušila.
Graz byl centrem Vnitřních Rakous a jeho mincovna razila tolary už pro arcivévodu Karla II. Štýrského; v berlínském mincovním kabinetu jsou uloženy jeho grazské tolary z let 1574 a 1575. Rub grazských tolarů nese korunovaný štít s erby a opis s titulem arcivévody rakouského a vévody štýrského, například ARCHIDUX AUSTRIAE DUX STYRIAE.
Významnou řadu tvoří tolary Ferdinanda II. Štýrského, který v Grazu razil nejprve jako vnitrorakouský arcivévoda – známé jsou tolary z let 1614 a 1617 – a po roce 1619 jako císař. Jeho císařské tolary z 20. let 17. století nesou na líci vavřínem ověnčené poprsí v brnění a římský císařský titul, rub zůstal u štýrského titulu.
Za Leopolda I. vznikaly v Grazu i dvojtolary, na nichž mincmistr Johann Anton Nowak zanechal značku IA-N, například v letech 1675 a 1682. Ražby Františka I. Štěpána Lotrinského se do roku 1765 rozlišovaly dvojpísmenem u orla, Graz měl G-R; od roku 1766 mu patřilo písmeno D. Snaha soustředit ražbu ve Vídni však provinční mincovny postupně rušila: Graz přestal razit roku 1772 a jeho mincovna byla rozpuštěna roku 1777.
