Tolary z Hallu
Tolary z Hallu navazují na guldiner, který tyrolská mincovna v Hallu vyrazila roku 1486 jako jednu z prvních velkých stříbrných mincí Evropy a předchůdce tolaru. Hall razil tolary pro tyrolské arcivévody i císaře, od roku 1550 jako první mincovna válcovým lisem, a činnost ukončil roku 1809.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie přelomu 17. a 18. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která...
Tolar Rudolfa II. Habsburského z roku 1607 pochází z mincovny Hall. Averzu dominuje panovníkův portrét s vavřínovým věncem a bohatě zdobenou zbrojí, zatímco reverz nese rozsáhlý...
Půltolar Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1733 v Hallu. Averz nese panovníkův portrét, reverz korunovaného dvouhlavého orla s erbovním štítem; výrazná heraldická...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1620 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský...
Tyrolská zeměpanská mincovna sídlila do roku 1477 v Meranu. Arcivévoda Zikmund Habsburský (1427–1496) ji přesunul do Hallu, blíž ke stříbrným dolům, a mincovní reformou ji zbavil závislosti na dováženém kovu. Roku 1486 tu vznikl guldiner – velká stříbrná mince v hodnotě zlatého guldenu, tedy 60 krejcarů, a přímý předchůdce tolaru.
Tyrolský guldiner brzy následovaly další země: Bern roku 1493 a saská mincovna v Annabergu od roku 1500. Jáchymovský guldiner z roku 1518 pak dal celé skupině velkých stříbrných mincí jméno tolar. Hall tak stál na samém začátku tolarové ražby, která se během 16. století rozšířila po celé střední Evropě.
Roku 1550 začala mincovna v Hallu razit válcovým lisem, jako první na světě. Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský ji roku 1567 přestěhoval do hradu Hasegg, kde dnes muzeum ukazuje osmimetrovou rekonstrukci válcového lisu z roku 1571. Arcivévodu nelze zaměňovat s císaři Ferdinandem I. ani Ferdinandem II.; tyrolské tolary nesou jeho titul arcivévody.
V tereziánské době nesly hallské ražby Františka I. Štěpána od roku 1746 dvojpísmeno H-A a v letech 1765–1780 iniciály mincmistra a vardajna, nejprve A.–S., od roku 1775 V.C.–S. V písmenném systému habsburských mincoven dostal Hall od roku 1766 značku F. Mincovna ukončila činnost roku 1809, naposledy s krejcary z doby tyrolského povstání Andrease Hofera.





