Tolary z Karlsburgu
Tolary z Karlsburgu jsou spolkové tolary Františka Josefa I. ze sedmihradské mincovny v Karlsburgu, dnešní Alba Iulia v Rumunsku. Poznají se podle písmene E pod portrétem císaře. Razily se podle vídeňské mincovní smlouvy z roku 1857 a s letopočtem 1868 vznikly v Karlsburgu poslední rakouské spolkové tolary vůbec.
Karlsburg, maďarsky Gyulafehérvár, byl hlavní mincovnou Sedmihradska a v písmenném systému habsburských mincoven nesl od roku 1766 značku E. Po roce 1781 v něm podle dobových přehledů vznikaly dukáty a drobné stříbro, tolary ani půltolary však ne. Tolary se tu razily ve spolkové měně po roce 1857.
Vídeňská mincovní smlouva Rakouska a německých států z 24. ledna 1857 zavedla spolkový tolar – 30 kusů z 500 gramů ryzího stříbra, ryzost 900/1000, hmotnost 18,518 g. Odpovídal jednomu a půl rakouského zlatníku. Rakouské spolkové tolary razilo několik mincoven zároveň a od sebe se liší jen písmenem pod portrétem: A Vídeň, B Kremnice, E Karlsburg, M Milán a V Benátky.
Líc nese vavřínový portrét Františka Josefa I. s opisem FRANZ JOSEPH I. V. G. G. KAISER V. OESTERREICH, rub dvouhlavého orla a opis EIN VEREINSTHALER XXX EIN PFUND FEIN, tedy jeden spolkový tolar, třicet z libry ryzího stříbra. Začátkem roku 1866 dostaly všechny rakouské zlaté a stříbrné mince nový portrét s výraznějšími rysy a plnějšími vousy.
Podle smlouvy z 13. června 1867 přestaly spolkové tolary koncem roku 1870 platit ve státech celní unie. Rakousko je přesto vyrazilo ještě s letopočtem 1868 – už jen v Karlsburgu, celkem 168 304 kusů. Jsou to poslední rakouské spolkové tolary. Samotná karlsburská mincovna zanikla v roce 1871.
