Tolary z Königsbergu
Tolary z Königsbergu razila pruská zemská mincovna v dnešním Kaliningradu pro krále Fridricha II. Velikého v 18. století. Poznají se podle písmene E, které stojí na rubu pod orlem mezi číslicemi letopočtu. Jde o tolary pruské měny ražené podle mincovní stopy, kterou Prusko zavedlo roku 1750.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Ovládací prvky výpisu
Mincovna v Königsbergu, dnešním Kaliningradu, razila už pro Řád německých rytířů a pruské vévody, za Fridricha II. Velikého (1712–1786) patřila do sítě pruských zemských mincoven. Mincmistři dříve označovali mince zkratkou svého jména; Fridrich místo toho přidělil každé mincovně písmeno. Berlín dostal A, Königsberg E.
Tolar z Königsbergu se řídil pruskou měnovou reformou z roku 1750, kterou připravil Johann Philipp Graumann: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 14 tolarů. Pruský tolar vážil 22,272 gramu při ryzosti 750/1000. Konvenční měnu, kterou zavedlo Rakousko a k níž se postupně připojila řada německých zemí včetně Saska, Prusko nepřevzalo a zůstalo u své stopy.
Na líci königsberských tolarů Fridricha II. je královo poprsí s opisem FRIDERICUS BORUSSORUM REX, na rubu korunovaný orel nad válečnými trofejemi s opisem EIN REICHS THALER a pod ním letopočet rozdělený písmenem E, například 17 E 85. Tolary s touto značkou jsou doložené mimo jiné z roku 1764 a z let 1781–1785. Za sedmileté války, kdy město v letech 1759–1762 obsadilo ruské vojsko, mincovna pracovala dál.
