Tolary z Saalfeldu
Tolary z Saalfeldu pocházejí z mincovny v durynském Saalfeldu, kterou krajský sjezd v Jüterbogu roku 1575 určil za krajskou mincovnu ernestinského Saska a Schwarzburgu. Razily se tu společné tolary bratrů z výmarské, koburské a altenburské linie Wettinů, od roku 1687 i tolary vévodství Sasko-Saalfeld.
Řazení produktů
Výpis produktů
Unikátní půltolar z roku 1608 z mincovny Saalfeld zachycuje portréty vévody Johanna Ernsta a jeho sedmi bratrů, vzácný doklad rodové soudržnosti rodu Wettinů.
Ovládací prvky výpisu
Město Saalfeld na Sále razilo feniky už v 15. století, rozhodující však byl rok 1575, kdy krajský sjezd v Jüterbogu povýšil zdejší mincovnu na krajskou mincovnu pro ernestinské Sasko a Schwarzburg; od roku 1615 razila i pro Reussy. V té době spravoval ernestinské země jako poručník nezletilých vévodů kurfiřt August Saský a v Saalfeldu se razilo podle dobré stopy.
Nejtypičtější saalfeldské tolary jsou společné ražby bratrů, kteří vládli nerozděleně a jejichž portréty stojí na minci vedle sebe. Koburský vévoda Jan Kazimír a eisenašský Jan Arnošt razili v letech 1577–1629 společné tolary, dvojtolary, půl- a čtvrttolary, výmarští bratři Fridrich Vilém I. Sasko-Výmarský a Jan II. Sasko-Výmarský v letech 1574–1602. Po nich pokračovali synové Jana II. a čtyři altenburští bratři, synové Fridricha Viléma.
Mincmistři se na ražbách podepisovali značkami: Benedikt Beschel užíval v letech 1579–1601 převrácené B s nasazeným žaludem, jeho nástupce Wolf Albrecht iniciály WA. Roku 1619 Výmar vystoupil ze saalfeldského společenství a založil vlastní mincovnu. Novou kapitolu otevřelo vévodství Sasko-Saalfeld: vévoda Jan Arnošt (vládl 1680–1729) razil tolary od roku 1687 a z výnosu místních stříbrných dolů i výtěžní tolary. Mincovna zanikla roku 1846.





