Tolary z Saalfeldu
Tolary z Saalfeldu představují větší stříbrné ražby spojené s regionální mincovní činností v durynském prostoru. Pro numismatiku jsou zajímavé jako doklad měnové praxe a politicky členitého prostředí středního Německa v raném novověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Unikátní půltolar z roku 1608 z mincovny Saalfeld zachycuje portréty vévody Johanna Ernsta a jeho sedmi bratrů, vzácný doklad rodové soudržnosti rodu Wettinů.
Saský tolar z roku 1580 s portréty bratří vévodů Jana Kazimíra a Jana Arnošta – reprezentativní ražba ernestinské větve rodu Wettinů z období renesance. Vzácná varianta z roku...
Ovládací prvky výpisu
Saalfeld patřil k místům, kde v různých obdobích probíhala mincovní činnost spojená s vládcovskými rody ve středním Německu. Nešlo však o jedno z hlavních center říšského mincovnictví, ale spíše o regionální mincovnu, jejíž význam je třeba chápat v širším rámci durynských a saských zemí.
Tolar jako nominál se v německém prostředí prosazoval až od konce 15. a zejména v 16. století, a právě do tohoto rámce je vhodné saalfeldské tolarové ražby zařazovat. Tyto mince souvisejí s dobou, kdy se ve střední Evropě ustalovaly větší stříbrné nominály a kdy se mincovní výroba řídila proměnlivými potřebami jednotlivých panovnických linií.
Na mincích ze Saalfeldu se mohou objevovat erbovní motivy, nápisy i panovnické odkazy obvyklé pro tehdejší německé ražby, nelze však předpokládat jednotný obrazový typ pro celé období. Podoba jednotlivých emisí závisela na době vzniku, mincovních zvyklostech i na tom, pro kterou větev wettinského okruhu byly raženy.
Tolary z této mincovny jsou cenným pramenem pro studium regionální správy, měnových poměrů i reprezentace panovnické moci. Vedle samotného kovu a nominálu je u nich důležité také čtení opisů, znaků a dalších prvků, které pomáhají přesněji určit jejich historické zařazení.
