Tolary ze St. Veit
Tolary ze St. Veit pocházejí z korutanské zemské mincovny v St. Veit an der Glan, která pracovala s mnoha přestávkami od roku 1205 do roku 1725. Tolarové ražby jsou odtud vzácné a příležitostné: dvojtolar Ferdinanda II. z roku 1622 a za Leopolda I. čtvrttolary z počátku 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
St. Veit an der Glan byl sídlem korutanských vévodů a vévodská mincovna je tu doložena od roku 1205. Pracovala s přestávkami až do roku 1725, tedy i dlouho poté, co Korutany přešly roku 1335 na Habsburky a správní roli převzal Klagenfurt.
Na velké stříbrné ražby tu došlo jen příležitostně. Do St. Veit se připisuje guldiner Maxmiliána I. z roku 1518, starší literatura ho ovšem kladla do Klagenfurtu. Roku 1622 zde vznikl dvojtolar Ferdinanda II. vydaný u příležitosti císařovy svatby.
Za Leopolda I. razila mincovna hlavně drobné stříbro – krejcary a patnáctníky – a k tomu čtvrttolary. Ty z roku 1704 nesou na líci císařův portrét a na rubu dvouhlavou orlici, obojí v kosočtverečném rámu, s korutanským znakem dole na rubu. Patří k vzácným ražbám.
