Tolary ze Zellerfeldu
Tolary ze Zellerfeldu pocházejí z mincovny v hornickém městě v Horním Harzu, která pracovala v letech 1601–1789. Razila je pro brunšvicko-lüneburské vévody z rodu Welfů a jejich typickým obrazem je divý muž se stromem. V letech 1676–1711 je poznáme podle značky mincmistra Rudolfa Bornemanna RB.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1767, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a iniciálami mincmistra a vardajna E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Mincovnu v Zellerfeldu založil roku 1601 vévoda Jindřich Julius Brunšvicko-Wolfenbüttelský, který kvůli ní zavřel dosavadní mincovnu v Osterode. Do roku 1672 se v přístavku domu horního úřadu razilo ručně kladivem. Už z let 1601–1613 jsou známé Jindřichovy tolary s divým mužem a heslem HONESTVM PRO PATRIA, za nimiž stál mincmistr Heinrich Oeckeler.
Po vymření wolfenbüttelské linie Welfů roku 1634 přešla mincovna pod společně spravovaný Komunní Harz. Proto z ní vycházely tolary pro různé větve rodu – pro Wolfenbüttel i pro Calenberg, tedy pozdější Hannover. Vedle jednoduchých tolarů se tu razily i vícenásobné tolary, takzvané lösery, v hodnotě až deseti tolarů. Nové budovy mincovny vznikly v letech 1673–1674.
Divý muž je vousatý obr s věncem kolem hlavy a beder, který drží jedli. Vévodové k němu připojovali vlastní hesla, například August Mladší ALLES MIT BEDACHT. V letech 1676–1711 vedl mincovnu Rudolf Bornemann a jeho ražby nesou značku RB – patří k nim tolary Rudolfa Augusta a Antonína Ulricha z roku 1702 i tolar Jiřího Ludvíka, pozdějšího britského krále Jiřího I., z roku 1704. Po Bornemannově smrti značili komisaři ražby písmenem C.
Současník, clausthalský zkoušeč H. A. Charsius, nazval zellerfeldské ražby nejlepšími a nejkrásnějšími penězi v celém Německu. Mincovna ukončila činnost roku 1789, kdy zanikla společná správa Komunního Harzu.
