Tolary Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu
Tolary Zikmunda Kryštofa ze Schrattenbachu razila salcburská mincovna v letech 1753–1771. Jako první salcburské tolary se razily podle konvenční stopy, ke které arcibiskupství přistoupilo v roce jeho nástupu: kus asi 28 g o ryzosti 833/1000. Typ se často měnil – poprsí, znaky i sv. Rupert.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Vzácnější čtvrtinový tolar z vlády saského kurfiřta Augusta I., ražený v mincovně Drážďany roku 1558. Mimořádně zajímavý doklad reformace a saského renesančního mincovnictví...
Saský tolar z roku 1608 spojuje portréty tří příslušníků albertinské větve Wettinů – Kristiána II., Jana Jiřího a Augusta. Výrazná portrétní kompozice, dobové opisy a hmotnost...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1792 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1815 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Zikmund Kryštof ze Schrattenbachu (1698–1771) vládl jako salcburský arcibiskup a říšský kníže od roku 1753 do své smrti v prosinci 1771. Ještě roku 1753 přistoupil Salcburk ke konvenční měnové stopě, kterou téhož roku sjednalo Rakousko s Bavorskem: deset tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra. Schrattenbachovy tolary proto odpovídají rakouským konvenčním tolarům – asi 28,06 g stříbra o ryzosti 833/1000 a průměr kolem 42 mm.
Na líci je obvykle poprsí arcibiskupa v duchovním oděvu s latinským opisem SIGISMUNDUS D G AEPISC & PR SALISBURG. Rub se během jeho vlády měnil. Na tolaru z roku 1761 jsou to dva oválné štíty se znakem arcibiskupství a rodovým znakem Schrattenbachů pod legátským kloboukem s křížem a opis S A S LEG NATUS GERM PRIMAS – rozený legát apoštolského stolce a primas Germánie, tituly salcburských arcibiskupů.
Tolary z let 1759–1760 nesou na rubu trůnícího sv. Ruperta se soudkem soli a malou Pannou Marií s Ježíškem a opis S RUPERTUS EPISCOP SALISBURGENS. Pod poprsím bývá rytecká značka MK, existují ale i kusy bez ní. Konvenční stopu pak držel i jeho nástupce Jeroným z Colloreda až do konce samostatného arcibiskupství.
