Tremissisy Justina I.
Tremissisy Justina I. jsou drobné zlaté mince východořímského císaře z let 518–527. Tremissis byl třetinou zlatého solidu, zavedenou ve 4. století, a vážil kolem jednoho a půl gramu. Jménem Justina I. razili tremissisy i germánští panovníci – burgundský král Zikmund, ale také Frankové nebo Vizigóti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Justin I. (asi 450–527) pocházel z rolnické rodiny, v armádě se vypracoval až do čela císařské gardy a roku 518 byl ve věku kolem 68 let zvolen nástupcem Anastasia I. Založil dynastii, z níž vzešel jeho synovec a nástupce Justinián I.
Tremissis, tedy „třetinu“ zlatého solidu, zavedl do římské měny Theodosius I. v 80. letech 4. století; zprvu vážil 8 siliqu, asi 1,52 gramu. Spolu se solidem a jeho polovinou, semissem, tvořil zlatou řadu, kterou Justin I. převzal od svých předchůdců. Pod obrazem na rubu stojí zkratka CONOB – neoznačuje přímo mincovnu, ale ryzost zlata podle konstantinopolské normy, a užívaly ji i jiné mincovny.
Zlatý tremissis byl oblíbený i za hranicemi říše. Burgundové, Frankové, Vizigóti a další germánské státy razili v 5.–8. století vlastní tremissisy a často na nich ponechávali jméno byzantského císaře. Ve jménu Justina I. je razil například burgundský král Zikmund se svým monogramem a známe i franské a vizigótské napodobeniny.
Stejné jméno nesl o půl století později i Justin II. (vládl 565–578), proto u některých tremissisů není přiřazení k jednomu z obou císařů jisté.
