Tremissisy
Tremissisybyly drobné zlaté mince pozdní antiky v hodnotě třetiny solidu. Zavedl je ve 380. letech císař Theodosius I. a zprvu vážily 1,52 g. Byzantská říše je běžně razila do 8. století a v 5. až 8. století je převzala i germánská království, mimo jiné Frankové, Vizigóti, Langobardi a Anglosasové.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Tremissis má jméno podle své hodnoty: znamená třetinu jednotky a vznikl obdobně jako semissis, polovina. Jednotkou byl solidus, zlatá mince, kterou kolem roku 312 zavedl do hromadného oběhu Konstantin I. Veliký; z římské libry zlata se razilo 72 solidů o hmotnosti asi 4,5 g. Tremissis uvedl do oběhu ve 380. letech císař Theodosius I. a zprvu vážil osm silikv, tedy 1,52 g zlata.
Ve východní, byzantské části říše se tremissis běžně razil do vlády Leona III. Syrského (717–741). Potom vznikal už jen výjimečně, nejspíš k obřadním účelům, a po vládě Basileia I. Makedonského (867–886) zmizel docela. Na byzantské Sicílii se jím ale běžně platilo až do pádu Syrakus roku 878.
Mimo říši razili tremissisy v 5. až 8. století Anglosasové, Burgundové, Frankové, Frísové, Langobardi, Ostrogóti, Svébové a Vizigóti. Franské prameny minci někdy nazývají triens, rovněž „třetina“; původně tak Římané označovali bronzovou třetinu asu. Řehoř z Tours píše o trians či treans a francouzská literatura dává u merovejských ražeb přednost názvu triens. Do staré angličtiny přešlo jméno jako thrymsa. Jako početní jednotka se tremisse užíval na Sardinii nejméně do 12. století.
