Tremissisy
Tremissis byla pozdně římská zlatá mince o hodnotě jedné třetiny solidu. Zavedena byla na konci čtvrtého století a po zániku západní říše ji převzala germánská království i Byzanc, kde se udržela dalších pět set let. Vážila přibližně jeden a půl gramu zlata.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Tremissis, tedy třetina, byla drobná zlatá mince pozdní římské říše. Její ražbu zavedl kolem roku 383 císař Theodosius I. jako doplněk k solidu, hlavní zlaté minci, kterou o půl století dříve zavedl Konstantin Veliký.
Důvod byl praktický. Solidus měl pro běžné platby příliš vysokou hodnotu a stříbrné mince ztrácely na spolehlivosti. Menší zlatá jednotka umožňovala platit částky, na které byl solidus přehnaný a stříbro nedostatečné.
Mince vážila přibližně jeden a půl gramu a měla průměr kolem patnácti milimetrů. Na líci nesla obvykle poprsí panovníka, na rubu se objevovala okřídlená Victoria, věnec s nápisem nebo kříž.
Po rozpadu západořímské říše ji převzala nástupnická germánská království. Razili ji Vizigóti v Hispánii, Frankové v Galii, Langobardi v Itálii i Anglosasové v Británii, přičemž si postupně vytvářely vlastní obrazovou výzdobu.
V mnoha z těchto ražeb se jméno římského císaře udrželo ještě dlouho poté, co jeho moc zanikla. Šlo o způsob, jak minci zajistit důvěru, protože jméno vzdálené říše bylo zárukou kvality zlata.
Ve východní části říše se tremissis udržel v soustavném užívání až do jedenáctého století. Byzantské ražby si dlouho podržely vysokou ryzost a byly přijímány v obchodu po celém Středomoří.
Pro dějiny raného středověku má tato mince zvláštní význam. Její nálezy pomáhají sledovat obchodní cesty i vliv byzantské kultury v době, z níž se dochovalo jen málo písemných pramenů.
Název se ve středověku měnil podle prostředí. V germánských zemích se objevuje jako triens nebo trimissis a v anglosaské Británii se pro obdobnou minci ujalo označení thrymsa, doložené v pramenech sedmého století. Podoba mince se přitom příliš neměnila.
