Tremissisy z Konstantinopole
Tremissisy z Konstantinopole jsou drobné zlaté mince v hodnotě třetiny zlatého solidu z hlavní mincovny východořímské a byzantské říše. Konstantinopol je razila od konce 4. století, pravidelně do první poloviny 8. století. Na rubu nesou Viktorii s věncem, hvězdu a v exergu značku CONOB.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Tremissis zavedl do římské měny v 80. letech 4. století císař Theodosius I. Jméno znamená „třetina“ – mince měla hodnotu třetiny zlatého solidu a původně vážila 8 siliqu, tedy asi 1,52 gramu. Konstantinopol, sídlo císařů východní části říše, ji razila po celou dobu, kdy se tremissis běžně používal.
Rub konstantinopolských tremissisů 6. století zobrazuje Viktorii kráčející vpravo s hlavou obrácenou zpět, s věncem a křížem na kouli; v poli bývá hvězda a v exergu značka CONOB. Stejný obraz mají tremissisy Justina I. (vládl 518–527) i jeho nástupce Justiniána I., proto se rozlišují podle jména v opisu líce a podle katalogového čísla.
Po vládě Leona III. Syrského (717–741) se tremissisy na východě razily jen výjimečně, patrně pro slavnostní účely, a za Basileia I. Makedonce (867–886) zmizely úplně. Vlastní tremissisy razily v 5. až 8. století i germánské říše na západě – Frankové, Langobardi, Vizigóti či Ostrogóti.
