Varšavské zloté
Varšavské zloté razila varšavská mincovna od reformy krále Stanislava II. Augusta Poniatowského roku 1766 – pro Polské království, Varšavské knížectví, Kongresové Polsko, mezi válkami pro obnovené Polsko a po roce 1945 pro lidovou republiku. Poznají se podle značky MW, mezi válkami podle erbu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Varšavské zloté se razí od roku 1766, kdy král Stanislav II. August Poniatowski provedl měnovou reformu a založil novou mincovnu ve Varšavě. Teprve tehdy se zlotý o 30 groších stal skutečnou mincí, ne jen početní jednotkou. Roku 1791 mincovna zavedla značku M.V. a M.W. (Mennica Warszawska). Po třetím dělení Polska byla roku 1796 zavřena a od roku 1810 razila znovu pro Varšavské knížectví.
Od roku 1816 vznikaly ve Varšavě mince Kongresového Polska: zlotý se rovnal 15 kopějkám a razily se stříbrné jedno-, dvou-, pěti- a desetizloté. Carský ukaz z roku 1832 zavedl dvojjazyčné ražby s hodnotou v ruských i polských jednotkách, například 3/4 rublu / 5 zlotých se značkou MW. Mince se zlotými vedle rublů se ve Varšavě razily až do roku 1865; roku 1850 značku nahradilo cyrilské ВМ a k 1. lednu 1868 carské úřady mincovnu zrušily.
Obnovená Mennica Państwowa zahájila provoz 14. dubna 1924 na varšavské Praze. Varšavské dvou-, pěti- a desetizloté ze stříbra ryzosti 750/1000 nesou místo písmen erb Kościesza – u desetizlotého „Polonia“ pod pařátem orlice, u Piłsudského pod bradou portrétu. Desetizlotý „Polonia“ 1932 se razil i v Londýně a tamní kusy erb nemají. Ve Varšavě vznikly i pamětní desetizloté 1933 k výročí lednového povstání s Romualdem Trauguttem a k vítězství u Vídně s Janem III. Sobieským a desetizloté s Józefem Piłsudským z let 1934–1939.
Za války mincovnu poničili Němci. Od roku 1953 v ní opět vznikaly zloté, od roku 1957 s názvem Polské lidové republiky a od roku 1965 s ustálenou značkou MW; varšavská mincovna razí polské mince dodnes.





