Victoriatus
Victoriatus byla stříbrná mince římské republiky ražená od konce třetího století před naším letopočtem. Nesla obraz bohyně Victorie zdobící vítězné znamení a sloužila především v obchodu s řeckým jihem a s Balkánem. Vážila zhruba tři a půl gramu a razila se ze stříbra nižší jakosti.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Victoriatus patřil k mincím, které římská republika zavedla v období druhé punské války. Jeho ražba začala pravděpodobně kolem roku 211 před naším letopočtem, tedy ve stejné době, kdy vznikl slavnější denár.
Své jméno dostal podle obrazu na rubní straně. Bohyně Victoria je zde zachycena, jak zdobí věncem tropaion, tedy znamení postavené z ukořistěné výzbroje poraženého nepřítele. Na líci mince se objevuje hlava boha Jupitera.
Mince vážila zhruba tři a půl gramu, byla tedy o něco lehčí než denár. Podstatný rozdíl však spočíval v ryzosti, protože victoriatus se razil ze stříbra výrazně nižší jakosti.
Tato zvláštnost vedla badatele k závěru, že nešlo o běžnou domácí minci. Nálezy se soustřeďují v jižní Itálii, na Sicílii, v Ilyrii a v Podunají, tedy v oblastech, kde se dříve užívaly řecké drachmy.
Victoriatus zřejmě sloužil jako mince určená pro styk s těmito územími. Svou hmotností odpovídal místním zvyklostem a Římanům umožňoval obchodovat bez toho, aby museli vydávat plnohodnotné stříbro.
Jeho ražba skončila přibližně v polovině druhého století před naším letopočtem, kdy se denár prosadil i v původně řeckých oblastech. Starší kusy však zůstávaly v oběhu ještě dlouho poté.
Později byl název obnoven v jiném významu. Označoval se jím i quinarius, mince o hodnotě poloviny denáru, která nesla podobný obraz Victorie.
Pro dnešní badatele je victoriatus cenným pramenem. Rozšíření jeho nálezů ukazuje, kam sahaly římské obchodní zájmy ještě předtím, než se tato území stala provinciemi. Zároveň dokládá, že Řím uměl přizpůsobit svou měnu zvyklostem obchodních partnerů. Právě tato pružnost patřila k důvodům jeho hospodářského úspěchu ve Středomoří.
