Stříbrné krejcary z Vídně
Stříbrné krejcary z Vídně jsou krejcarové násobky vídeňské mincovny od patnáctikrejcarů Leopolda I. po dvacetníky konvenční a rakouské měny. Od roku 1766 nesou vídeňské ražby značku A, nejprve jen mince Josefa II. jako spoluvládce, od konce roku 1780 všechny. Dvacetník odpovídal třetině zlatníku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Oběhový 24krejcar z roku 1800 představuje běžnou minci habsburské monarchie z období vlády Františka II. Jde o typický nominál přelomu 18. a 19. století, který dokládá fungování...
Stříbrný 20krejcar z roku 1844 je dokladem rané fáze modernizace habsburské měny. Certifikace UNC Details potvrzuje velmi dobrý stav zachování, ačkoliv lícní strana byla v...
Vzácný 48krejcar z období kipperové měny za vlády Ferdinanda II. odráží dramatickou hospodářskou krizi a měnový chaos počátku třicetileté války.
Krejcar vznikl po roce 1271 v Tyrolsku za Menharda II. Tyrolského a jméno dostal podle dvojitého kříže v obraze. Jako nové násobky zavedl patnáctikrejcar a šestikrejcar Leopold I. (1640–1705) a většina mincoven je razila v hojném počtu.
Konvenční měna přinesla od roku 1754 dvacetikrejcary a desetikrejcary; dvacetník odpovídal třetině zlatníku. Vídeňské dvacetníky Marie Terezie nesou v letech 1765–1774 iniciály I.C.–S.K. a v letech 1774–1780 I.C.–F.A., tedy mincmistra Josepha Augustina Cronberga a vardajnů Sigismunda Klemmera a Franze Aicheraua. Písmeno A se od 22. prosince 1780 dávalo na všechny vídeňské ražby.
Roku 1852 se zvýšila ryzost stříbrných mincí na 900/1000 a dvacetník vážil 4,32 g. Rakouská měna od roku 1857 dělila zlatník na sto krejcarů a v červenci 1868 přinesla nové drobné stříbro, dvacetikrejcar a desetikrejcar.





