Vratislavské tolary
Vratislavské tolary pocházejí ze slezské Vratislavi, dnešní Wrocławi, kde se razily za Habsburků i za Pruska. Za Ferdinanda I. tu vznikly dnes vzácné tolary a půltolary, po pruském záboru Slezska roku 1741 razila mincovna tolary Fridricha II. Velikého, Fridricha Viléma II. a III. se značkou B.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Vratislav, dnešní Wrocław, patřila k zemím Koruny české a její mincovna razila tolary a půltolary už za Ferdinanda I. (1503–1564); kusy z té doby jsou dnes vzácné. Mincovnu tehdy spravovala městská rada, která ji měla v rukou od roku 1360 až do roku 1662, kdy ji císař Leopold I. vykoupil zpět. Po kaládě patřila Vratislav k zemským mincovnám, které znovu razily plnohodnotnou minci.
Roku 1741 obsadil většinu Slezska i Vratislav pruský král Fridrich II. Veliký (1712–1786) a mincovna začala pracovat pro Prusko. Od roku 1750 se pruské tolary razily podle Graumannovy stopy: čtrnáct tolarů z kolínské hřivny ryzího stříbra, jeden tolar o hmotnosti 22,272 g a ryzosti 750/1000. Pruské mincovny se tehdy začaly odlišovat písmeny – Berlín nesl A, Vratislav B.
Tolary se značkou B nesou portréty Fridricha II. Velikého, Fridricha Viléma II. (1744–1797) i Fridricha Viléma III. (1770–1840). Na rubu tolarů obou Fridrichů Vilémů drží pruský znak pod královskou korunou dva divocí muži, dole stojí nápis EIN THALER a písmeno B vložené mezi číslice letopočtu. Vedle celých tolarů razila Vratislav i třetiny tolaru.





