Zecchina Antonia Veniera
Zecchina Antonia Veniera jsou benátské zlaté dukáty dóžete, který vládl v letech 1382–1400. Zachovávají podobu i váhu dukátu z roku 1284 – na líci svatý Marek podává praporec klečícímu dóžeti, na rubu stojí Kristus v mandorle s hvězdami – a od mincí předchůdců je odlišuje jen jméno dóžete.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Antonio Venier byl benátským dóžetem od roku 1382 až do své smrti v listopadu 1400, v době, kdy Benátky znovu získaly Korfu a rozšířily své državy na Peloponésu. Zlatý dukát, který se za něj razil, zavedla republika usnesením z 31. října 1284 a ražba začala roku 1285 za dóžete Giovanniho Danda. Vážil kolem 3,5 g a byl ze zlata o ryzosti 997/1000, nejčistšího, jaké tehdejší technika dovolila.
Váhu, ryzost i obraz si dukát držel beze změny po staletí. Na líci svatý Marek podává praporec klečícímu dóžeti, podél žerdi je slovo DVX a kolem obrazu jméno dóžete. Na rubu stojí žehnající Kristus v mandorle poseté hvězdami a latinský opis, který dukát zasvěcuje Kristu. Letopočet benátské dukáty nenesly až do zániku republiky, mince jednotlivých dóžat proto od sebe rozlišuje jen jméno.
Benátský dukát byl vyhledávanou obchodní mincí a už ve 14. století ho napodobovali janovští obchodníci na ostrově Chios, jejichž ražby Benátky považovaly za horší.
Název zecchino je mladší než mince samotná – za Veniera se jí říkalo dukát. Když se slovo dukát začalo používat i pro stříbrnou početní jednotku, ujal se pro zlatou minci název ducato de zecca, tedy dukát z mincovny, zkráceně zecchino. Veřejně se tak poprvé označoval za dóžete Francesca Veniera v letech 1554–1559.
