Zecchina
Zecchino byl benátský zlatý dukát ražený od roku 1284 až do zániku republiky roku 1797. Po pět století si udržel takřka nezměněnou hmotnost i ryzost a stal se jednou z nejdůvěryhodnějších mincí středomořského obchodu. Vážil tři a půl gramu téměř čistého zlata.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Václava II. patří k nejvýznamnějším mincím českého středověku. Vznikl v období hospodářského vzestupu po objevu kutnohorského stříbra a stal se pevnou...
Stříbrný ort Zikmunda III. Vasy z roku 1624 spojuje reprezentativní portrét polského krále s bohatě členěným erbem Polsko-litevské unie. Ražba z Brombergu zaujme výraznou raně...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1767 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1772 pochází z produkce kremnické mincovny, jednoho z nejvýznamnějších mincovních center habsburské monarchie. Mince představuje...
Stříbrný dvacetikrejcar Leopolda II. z roku 1791 představuje ražbu z krátkého období jeho vlády. Portrét císaře ve vavřínovém věnci a korunovaný dvouhlavý orel spojují...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Elegantní čtvrt tolar Leopolda II. z roku 1791 s Burgundským křížem a řádem zlatého rouna představuje vzácný kus habsburské mincovní historie konce 18. století. Zbroušená hrana...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný čtvrt-tolar z posledního roku vlády Karla VI., ražený v Hallu. Výrazný příklad barokní mincovní estetiky a symbolu císařské autority v habsburské monarchii.
Zecchino, česky někdy cechýn, byl zlatou mincí Benátské republiky. Jeho ražbu zahájil roku 1284 dóže Giovanni Dandolo v době, kdy Benátky ovládaly obchod mezi Evropou a Levantou a potřebovaly vlastní platidlo srovnatelné s florentským florénem.
Název pochází od benátské mincovny zvané zecca, která stála na Náměstí svatého Marka. Slovo samo má arabský původ a označovalo místo, kde se razí peníze. Mincovna patřila k nejpřísněji střeženým budovám města.
Mince vážila přibližně tři a půl gramu a byla ražena ze zlata o ryzosti blížící se dokonalé čistotě. Právě neměnnost těchto parametrů po celá staletí z ní udělala měřítko, podle něhož se poměřovaly ostatní zlaté ražby.
Obrazová stránka zůstávala po celou dobu prakticky stejná. Na líci klečí dóže před svatým Markem, který mu předává praporec, na rubu stojí Kristus v mandorle obklopený hvězdami. Měnilo se pouze jméno vládnoucího dóžete.
Zecchino se rozšířil daleko za hranice republiky. Přijímán byl v Egyptě, v Osmanské říši i v přístavech severní Afriky a jeho napodobeniny vznikaly v řadě zemí, které chtěly těžit z jeho pověsti.
Konec přinesl rok 1797, kdy Napoleon ukončil tisíciletou existenci Benátské republiky. Ražba byla zastavena a mincovna uzavřena.
Jméno mince však přežilo. V italštině se výraz zecchino užíval pro zlaťák ještě dlouho poté a v přeneseném významu označoval něco ryzího a nefalšovaného.
Pro dějiny obchodu jde o pozoruhodný doklad. Jen málo mincí si dokázalo po pět století udržet stejnou hmotnost i ryzost, a právě tato stálost byla důvodem, proč jí důvěřovali kupci od Lisabonu po Cařihrad, bez ohledu na to, kdo zrovna v Benátkách vládl.
