Zinkové mince
Zinkové mince jsou ražené z modrobílého, poměrně křehkého a levného kovu. Zinek sloužil v mincovnictví hlavně jako nouzová náhrada: v obou světových válkách z něj Německo a okupované země razily drobné mince místo mědi a niklu, v českých zemích to byly protektorátní haléře a koruny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince Slovenského státu z roku 1944 připomíná knížete Pribinu. Výrazné figurální ztvárnění doplňuje slovenský znak a opis SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Historicky...
Československá desetikoruna z roku 1990 připomíná Tomáše Garrigua Masaryka výrazným portrétem a letopočty 1850–1937. Státní znak ČSFR na rubu zasazuje minci do krátkého období...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1972 připomíná 50. výročí úmrtí sochaře Josefa Václava Myslbeka. Spojuje jeho výrazný portrét se státním znakem a představuje...
Československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1986 připomíná Městskou památkovou rezervaci Praha. Propojuje státní znak s panoramatem historického centra, Karlovým mostem a kašnou...
Československá pamětní stříbrná mince 100 Kčs z roku 1981 připomíná sté výročí narození sochaře a medailéra Otakara Španiela. Spojuje jeho portrét s československým státním...
Stříbrná pětikoruna z roku 1928 patří mezi ikonické oběžné mince období první Československé republiky. Její moderní design s motivem průmyslové stavby symbolizuje rozvoj...
Stříbrný denár Vratislava II. představuje výrazný doklad českého mincovnictví 11. století. Spojuje jméno přemyslovského panovníka s odkazem svatého Václava a připomíná dobu, kdy...
Denár českého knížete Svatopluka z krátkého období jeho vlády v letech 1107–1109 zaujme výraznou středověkou obrazností obou stran. Mince spojená s neklidnou dobou...
Denár Vladislava II. patří k působivým dokladům raně středověkého českého mincovnictví. Spojuje přemyslovskou panovnickou tradici, křesťanskou symboliku a ruční charakter ražby...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Pražský groš Václava II. (1278-1305), katalogové číslo Smolík 2, z počátku české grošové měny zavedené roku 1300. Mimořádně zachovalý exemplář této historicky významné...
Zinek je modrobílý, za pokojové teploty poněkud křehký kov. Ve slitině s mědí, tedy jako mosaz, ho lidé používali tisíce let dřív, než se naučili vyrábět čistý kov. Ten se ve větším množství získával nejprve v Indii od 12. století; do Evropy se čistý zinek ještě v 17. a 18. století dovážel z Asie.
Jako samostatný mincovní kov se zinek prosadil až v nouzi první světové války. Německo razilo od roku 1915 desetifeniky ze železa a zinku místo dosavadního mědiniklu. V obsazené části Belgie zavedli Němci zinkové mince 5, 10 a 25 centimů a roku 1918 i děrovaných 50 centimů.
Ve druhé světové válce se vše opakovalo. Třetí říše razila v letech 1940–1945 zinkové 1, 5 a 10 říšských feniků místo dřívějších bronzových a hliníkobronzových a pro okupovaná území ještě děrované zinkové 5 a 10 feniků. Na zinek přešla roku 1941 i okupovaná Belgie a Nizozemsko, kde byly zinkové mince po osvobození rychle staženy a roztaveny.
V českých zemích jsou zinkové mince spojené s protektorátem Čechy a Morava. Roku 1940 vstoupily do oběhu mince 10, 20 a 50 haléřů, roku 1941 jednokoruna, všechny z technického zinku. Nerazila je mincovna, ale továrna na nábytek Vichr a spol. v Lysé nad Labem. Na Slovensku vznikl v Kremnici zinkový pětihaléř 1942.
Mimo války zinek do mincí proniká hlavně jako levná náhrada mědi: americký cent se od roku 1982 razí z 97,5 % zinku s tenkým měděným povrchem. Zinek patří i mezi kovy, z nichž se vyráběly medaile. Na vzduchu zinek šedne a na povrchu mincí se mohou objevit bílé skvrny, kterým se říká zinkový mor.
