Zlaté dukáty českého království
Zlaté dukáty českého království razil v Čechách už Karel IV., který navázal na florény Jana Lucemburského. Dukát o hmotnosti zhruba 3,5 g byl obchodní mincí, jejíž kurz se měnil podle ceny zlata. V Čechách se razil s přestávkami od 14. do počátku 19. století, za Habsburků hlavně v Praze.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar z Rakouského Nizozemí patří mezi typické oběžné mince doby vlády Marie Terezie. Vysoká ryzost stříbra a jednotný mincovní standard z něj činí důležitý doklad...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar císaře Ferdinanda I. z roku 1842 ražený ve Vídni představuje závěrečné období klasického tolarového systému habsburské monarchie. Tato elegantní ražba s císařovým...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Stříbrný pražský groš Karla IV. je jednou z nejvýznamnějších mincí středověké Evropy – symbolem moci, stability a rozkvětu českého království.
Český dukát navázal na florén Jana Lucemburského, nejstarší českou zlatou minci ze 20. let 14. století. Dukáty Karla IV. nesly poprvé v českých dějinách poprsí krále a na rubu českého lva; po císařské korunovaci v roce 1355 má panovník na hlavě korunu císařskou. Dukáty razil i Václav IV., za husitských válek a za Ladislava Pohrobka a Jiřího z Poděbrad se zlato v Čechách nerazilo.
Ražbu obnovil Vladislav II. Jagellonský – jeho dukát s letopočtem 1511 je první datovanou českou vládní ražbou. Kvůli malé produkci domácích zlatých dolů, hlavně v Jílovém a Kašperských Horách, patří dukáty Václava IV. a obou Jagellonců k nejvzácnějším českým zlatým mincím. Za Rudolfa II. se stala pravidlem ražba násobků dukátů a zlato se razilo téměř výhradně v Praze.
Kurz dukátu se měnil podle ceny zlata: za Karla IV. stál 13–17 pražských grošů, za Leopolda I. 240 krejcarů. Za Marie Terezie razila dukáty jediná česká mincovna v Praze a poslední zlatou českou vládní ražbou habsburské doby je pražský dukát z počátku 19. století. Na tradici navázaly až československé svatováclavské dukáty od roku 1923.
