Zlaté dukáty Karla VI. Habsburského
Zlaté dukáty Karla VI. Habsburského razily v letech 1711–1740 mincovny v Uhrách a Sedmihradsku i v rakouských zemích. Dukát vážil kolem 3,5 g zlata ryzosti 986/1000 a jeho standard se od 16. století neměnil. Vedle jednoduchých dukátů vznikaly i jejich díly a reprezentační násobky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Ovládací prvky výpisu
Karel VI. vládl v letech 1711–1740. Jeho dukáty navazovaly na zlatou minci, jejíž hmotnost v habsburských zemích určil mincovní řád Ferdinanda I. z roku 1561: z kolínské hřivny se razilo 67 dukátů, tedy asi 3,49 g na kus, při ryzosti 23 2/3 karátu, asi 986 tisícin. Uherské dukáty uvádějí některé přehledy o něco těžší, ryzost je však stejná.
Nejvýznamnější zlatou mincovnou Uher byla Kremnice. Její dukáty nesly stojícího panovníka a na druhé straně Madonu s dítětem, patronku Uher, s mincovní značkou K–B; tento typ zůstal zachován i za Marie Terezie. Dukáty a jejich díly, například šestinu dukátu, razila i mincovna v Nagybányi (dnes Baia Mare).
Jako sedmihradský kníže razil Karel VI. dukáty i v Sedmihradsku. Ty mají na líci poprsí panovníka v paruce a na rubu korunovaného dvouhlavého orla s titulem sedmihradského knížete (PRIN. TRANSYL.). Reprezentační násobky vznikaly v rakouských mincovnách – doložen je dvoudukát ze Štýrského Hradce (Graz) z roku 1715 a desetidukát z Vídně z roku 1724.





