Zlaté dukáty Maxmiliána II. Habsburského
Zlaté dukáty Maxmiliána II. Habsburského razila v Uhrách Kremnice po jeho korunovaci uherským králem roku 1563. Nesou Madonu s Ježíškem a svatého Ladislava se značkou K-B a jejich zlato bylo ryzejší i o něco málo těžší než u dukátů ražených podle říšského mincovního řádu z roku 1559.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Ovládací prvky výpisu
Maxmilián II. (1527–1576) byl korunován českým králem roku 1562 a uherským roku 1563. Vlády se ujal po smrti svého otce Ferdinanda I. v červenci 1564, kdy se stal i římským císařem.
Uherské zlato mělo vysokou pověst. Ferdinand I. přenesl roku 1526 do Uher systém, v němž se tamní stále ryzí zlaté mince nazývaly dukáty, a díky ryzosti byly přijímány po celé Evropě. Uherský dukát obsahoval 3,53 g zlata ryzosti 98,6 %. Naproti tomu říšský mincovní řád, vydaný roku 1559 ještě za Ferdinanda I., stanovil dukátu 3,49 g zlata ryzosti 23 2/3 karátu. Uhry razily dukáty až do roku 1915.
Obraz uherského dukátu se ustálil dávno před Habsburky. Stojícího svatého Ladislava na něj umístil Ludvík I. Veliký a Madona nahradila roku 1470 za Matyáše Korvína dřívější znak. Kremnickou mincovnu založil roku 1328 Karel I. Robert; první značka C se za Zikmunda Lucemburského změnila na K a později na K-B podle maďarského Körmöcbánya či německého Kremnitz-Bergstadt.
Kremnické dukáty patřily k nejtvrdším měnám střední Evropy. Podle dochovaných záznamů se v Kremnici za celou dobu její činnosti vyrazilo 21,5 milionu dukátů.





