Zlaté dukáty Mikuláše V.
Zlaté dukáty Mikuláše V. razil papežský stát v letech 1447–1455. Římská zlatá mince vycházela z benátského dukátu: první římské dukáty převzaly jeho obraz i rozměry a papežové pak sice obrazy změnili, váhu a velikost benátského vzoru však drželi až do 16. století. Benátský vzor vážil asi 3,5 g.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý dukát z roku 1637 pochází z mincovny svobodného říšského města Norimberku, jednoho z nejvýznamnějších obchodních a řemeslných center Svaté říše římské. Ražba vznikla v...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Ovládací prvky výpisu
Mikuláš V. (1397–1455), vlastním jménem Tommaso Parentucelli, byl papežem a vládcem papežského státu od 6. března 1447 až do své smrti. Zlatá mince, kterou za jeho pontifikátu razil Řím, vycházela z nejuznávanější zlaté mince tehdejšího obchodu – benátského dukátu.
Benátky zavedly dukát roku 1284, když byzantský císař znehodnotil zlatý hyperpyron, kterým benátští kupci platili za zboží z Východu. Dukát vážil asi 3,5 g a obsahoval zlato tak čisté, jak to středověké hutnictví dokázalo. Florentský floren, starší zlatá mince stejné váhy, se na rozdíl od něj v Římě nenapodoboval: florentští bankéři, kteří spravovali finance římského senátu, to nedovolili.
Když proto římský senát zavedl vlastní zlatou minci, napodobil dukát: na líci klečí senátor před svatým Petrem, na rubu stojí Kristus mezi hvězdami v oválném rámu, stejně jako na benátském vzoru. Papežové později obrazy svých dukátů změnili, váhu a velikost benátské mince však zachovávali až do 16. století. Papežský dukát Mikuláše V. tak patří k ražbám, které stály na stejném zlatém standardu jako dukáty Benátek.
