Zlaté dukáty z Kremnice
Zlaté dukáty z Kremnice pocházejí z hlavní zlaté mincovny Uher, kde se zlato razilo od roku 1335, nejprve v podobě florénů. Kremnické dukáty provázely uherské krále od Anjouovců přes Habsburky až do 19. století a v letech 1923–1938 a 1951 v nich pokračovaly československé svatováclavské dukáty.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Ovládací prvky výpisu
Mincovnu v Kremnici založil uherský král Karel I. Robert z Anjou roku 1328 a od roku 1335 v ní razil zlaté florény. Z nich vyrostly „dobré kremnické dukáty“, oblíbené po celé střední Evropě pro stálou kvalitu a vysoký obsah zlata. Habsburkové v ražbě pokračovali – za Marie Terezie nesly dukáty stojící panovnici, Madonu a značku K-B.
Od roku 1781 se za Josefa II. razily dukáty se stojícím panovníkem v uherském šatě a opisem PATRONA REGNI HUNGARIAE, výjimečně bez značky mincovny. Po roce 1868 přišel vlastní uherský typ se stojícím králem v korunovačním šatě a se značkou K. B.
Po vzniku Československa připadla Kremnice novému státu. Svatováclavské dukáty a jejich násobky podle návrhu Jaroslava Bendy a Otakara Španiela se zde razily v letech 1923–1938 a krátce znovu roku 1951.





