Zlaté dukáty z Nagybánya
Zlaté dukáty z Nagybánya pocházejí z mincovny v Nagybánya, česky Velká Baňa, dnes Baia Mare v Rumunsku. V habsburské době je značí dvojpísmeno N-B, od roku 1766 písmeno G a v letech 1848–1849 znovu NB; od roku 1781 nesou místo Madony portrét panovníka a orla. Mincovna zanikla po roce 1852.
Do roku 1765 označovala Nagybánya své ražby dvojpísmenem N-B, obdobně jako Kremnice K-B; nařízení z roku 1746 ho předepsalo pro všechny zdejší mince. V písmenném systému habsburských mincoven z roku 1766 dostala Nagybánya značku G.
Podle nařízení z prosince 1780 razila Nagybánya od roku 1781 dukáty s portrétem panovníka, orlem a značkou G, už ne s Madonou, zatímco kremnické dukáty si stojícího krále a Madonu ponechaly. Uherský dukát měl tehdy úřední hodnotu 4 zlaté 18 krejcarů. Za revoluce 1848–1849 obnovila uherská národní vláda staré značky KB a NB. Roku 1852 se mincovna krátce otevřela už jen pro měď a po požáru byla zrušena.
