Zlaté dukáty z Říma
Zlaté dukáty z Říma jsou zlaté mince o hmotnosti kolem 3,5 g ražené v Římě – ve 14. století na jméno římského senátu, od pontifikátu Evžena IV. (1431–1447) jako papežské dukáty. Papežské dukáty nesou na líci znak papeže s tiárou a na rubu svatého Petra, patrona Říma, například za Mikuláše V. a Sixta IV.
Mincovnu v Římě převzal roku 1143 římský senát a ražba se od té doby vedla jeho jménem s opisy ROMA CAPUT MUNDI nebo S. P. Q. R. Senátní zlatý dukát, první úspěšná zlatá mince středověkého Říma, vznikl v první polovině 14. století. Za papeže Evžena IV. (1431–1447) jej vystřídaly běžné papežské dukáty.
Papežský dukát 15. století nese na líci znak papeže převýšený tiárou, na rubu svatého Petra s klíčem; za Mikuláše V. (1447–1455) s opisem S. PETRVS ALMA ROMA. Dukáty Sixta IV. (1471–1484) zobrazují svatého Petra v loďce a papežským dukátům s tímto výjevem se později říkalo navicella. Mincovna stála v 15. století u břehu Tibery poblíž Santo Spirito, roku 1665 ji Alexandr VII. přesunul za apsidu baziliky svatého Petra.
