Zlaté guldeny z Bonnu

Zlaté guldeny z Bonnu jsou zlaté rýnské zlatníky kolínských arcibiskupů, ražené v jejich mincovně v Bonnu na Rýně. Patří do měny Rýnského mincovního spolku, který roku 1386 založili čtyři rýnští kurfiřti. Rýnský zlatník byl hlavní zlatou mincí Svaté říše římské až do nástupu velkých stříbrných mincí kolem roku 1500.

Kolínské arcibiskupství, Heřman IV. Hesenský, zlatý rýnský zlatník, mincovna BonnKolínský arcibiskup získal právo razit zlato od Karla IV. 26. listopadu 1346 jako odměnu za podporu při jeho volbě. Roku 1386 se arcibiskupové kolínský, trevírský a mohučský spolu s falckým kurfiřtem spojili v Rýnský mincovní spolek, jehož společnou zlatou mincí byl rýnský zlatník. Každý člen jej razil se svým znakem uprostřed a znaky ostatních tří v rozích.

Zlatník začínal jako napodobenina florentského florénu o ryzosti 23½ karátu, obsah zlata ale postupně klesal – v letech 1420–1490 byla předepsaná ryzost 19 karátů. Kolínské zlatníky s názvem bonnské mincovny v opisu pocházejí mimo jiné z doby arcibiskupa Heřmana IV. Hesenského, který stál v čele arcidiecéze od roku 1473 jako správce a v letech 1480–1508 jako arcibiskup.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet