Zlaté guldeny

Zlaté guldeny navazují na florentský florén. Od 14. století je razili porýnští kurfiřti a jejich rýnský zlatý gulden byl hlavní obchodní zlatou mincí Svaté říše římské, dokud jej v 16. století nevystřídal dukát. Zlaté mince v hodnotě guldenů později v 19. století razilo Rakousko-Uhersko a Nizozemsko.

Zlatý gulden Heřmana IV. Hesenského, arcibiskupa kolínského, mincovna Bonn, kolem 1476Jméno gulden, česky zlatý, vzniklo jako označení zlaté mince podle vzoru florentského florénu, raženého od roku 1252. V Čechách razil florény už Jan Lucemburský od roku 1325. V německých zemích získali právo razit zlato nejprve kurfiřti a 8. června 1386 založili arcibiskupové trevírský, kolínský a mohučský spolu s falckým kurfiřtem rýnský mincovní spolek se společnou zlatou mincí.

Rýnský zlatý gulden vážil zpočátku kolem 3,5 gramu a jeho ryzost postupně klesala: z 23 karátů při založení spolku na 20 karátů kolem roku 1417 a později ještě níž. Přesto zůstal po celé říši přijímanou obchodní mincí a na rýnské zlaté se přepočítávaly zemské měny. Kolínští arcibiskupové razili guldeny mimo jiné v Bonnu; na líci obvykle stojí světec, na rubu erby.

Stříbrný protějšek zlatého guldenu, guldengroš, vznikl koncem 15. století a přes jáchymovský tolar dal základ velkým stříbrným mincím. Augšpurský říšský mincovní řád z roku 1559 zrušil pevný vztah zlatého guldenu ke stříbru a hlavní zlatou mincí říše se stal dukát. Ražba rýnských zlatých skončila na počátku 17. století a slovo gulden dál žilo hlavně jako jméno stříbrné mince a účetní jednotky.

Ve zlatě se gulden vrátil v 19. století. Rakousko-Uhersko razilo v letech 1870–1892 zlaté mince v hodnotě 4 a 8 zlatých, které odpovídaly 10 a 20 frankům, a Nizozemsko vydávalo zlaté mince v hodnotě 10 guldenů.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet