Zlaté investiční mince Benátky
Zlaté investiční mince Benátky pocházejí z mincovny Benátské republiky, zvané zecca, která od roku 1284 razila zlatý dukát z téměř ryzího zlata o hmotnosti 3,5 g. Podle mincovny se mu začalo říkat zecchino. Benátky jej razily bez letopočtu až do roku 1797, kdy Benátskou republiku zrušil Napoleon.
Zlatý benátský dukát zavedla Velká rada Benátek roku 1284. Vážil 3,545 g a obsahoval 99,47 % zlata. Na líci klečí dóže před svatým Markem, který mu podává korouhev, na rubu stojí Kristus v oválném rámu mezi hvězdami. Později se mince nazývala ducato de zecca, tedy dukát z mincovny, z čehož vzniklo zkrácené zecchino.
Francesco Foscari (1373–1457) byl dóžetem od 15. dubna 1423 do října 1457; s více než čtyřiatřiceti lety jde o nejdelší vládu v dějinách Benátek. Skončila tím, že jej Rada deseti donutila abdikovat, a zemřel krátce nato.
Budovu mincovny na nábřeží u náměstí svatého Marka postavil v letech 1537–1545 Jacopo Sansovino. Ražbu dukátů ukončil roku 1797 Napoleonův zásah, který zrušil Benátskou republiku. Za habsburské vlády pracovala mincovna dál se značkou V; činnost ukončila roku 1870. Budova je dnes součástí Národní knihovny svatého Marka.
