Zlaté koruny Františka Josefa I.
Zlaté koruny Františka Josefa I. jsou zlaté mince korunové měny, kterou habsburská monarchie zavedla roku 1892: desetikoruny, dvacetikoruny a později stokoruny z 900/1000 zlata. Pro rakouskou část říše je razila Vídeň, pro uherskou Kremnice. Část dnešních kusů tvoří pozdější vídeňské novoražby s pevnými letopočty.
Korunová měna nahradila v monarchii roku 1892 dosavadní rakouskou měnu a byla postavena na zlatě: z kilogramu ryzího zlata se mělo razit 3 280 korun a jeden starý zlatník se přepočítával na dvě koruny. Zlato se razilo jen v nominálech 10, 20 a 100 korun, vždy v ryzosti 900/1000. Desetikoruna vážila 3,388 g a obsahovala 3,049 g ryzího zlata. Vídeň začala nové zlaté mince vydávat 7. listopadu 1892.
Stokoruna přibyla až na počátku 20. století; vážila téměř 34 g a razila se v omezených nákladech. Korunovou měnu razily jen dvě mincovny – Vídeň pro rakouskou část monarchie a Kremnice pro uherskou, která zlaté koruny vydávala s maďarskými opisy jako korony. Vedle zlata se v korunové měně razily stříbrné koruny a drobné mince z niklu a bronzu.
Vídeňská mincovna, dnes Münze Österreich, razila zlaté koruny i dlouho po zániku monarchie jako investiční zlato, a to se stálými letopočty: desetikorunu s rokem 1912, dvacetikorunu a stokorunu s rokem 1915. Novoražby mají stejnou hmotnost i ryzost jako původní mince, letopočet na nich však neurčuje rok výroby.
